SVOBODA, M. Řízení tepelné soustavy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Pan Martin Svoboda přišel s vlastním tématem řízení pece pro vysoušení, které měl řešit pro TU Brno Racing – Student Formule. Bohužel nedošlo k nákupu pece pro vysoušení, a tak po několikaměsíčním čekání bylo přistoupeno ke změně tématu. Bakalářská práce se věnuje rozšíření již existující úlohy řízení tepelné soustavy o nové snímače a novou řídicí desku, která je propojená s vývojovým kitem od STM. Bohužel návrh desky plošných spojů obsahuje několik chyb, které znemožňují jeho plnou funkčnost. Jako zdařilé považuji propojení řídicí deska s vývojovým kitem a datové propojení s prostředím Matlab Simulik. Dle vlastního uvážení se student zúčastňoval pravidelných konzultací, pokud ho netížily jiné studijní povinnosti. Přesto se před odevzdáním bakalářské práce dostal do časové tísně, která mu znemožnila dotáhnout textovou část bakalářské práce do lepšího stavu. Práce s literaturou je na dobré úrovni. Text práce úspěšně prošel kontrolou anti – plagiátorského software. Vypracovaná bakalářská práce je v některých pasážích zbytečně obsáhlá, ale je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Při jejím vypracování student, dle mého názoru, prokázal bakalářské schopnosti. Navrhuji hodnocení dobře - 78 bodů.
Hlavním cílem bakalářské práce studenta Svobody bylo rozšířit již existující úlohu řízení tepelné soustavy o nové snímače a novou řídicí desku. Po formální stránce má odevzdaná práce hned několik očividných nedostatků. Text práce je nekonzistentní, obsahuje hovorové výrazy, některé věty jsou rozděleny několika stranami obrázků. Velká část obrázků je hůře čitelná, popisky nesedí k danému obrázku (Obr 2.3, 2.4), na str. 77 je nefunkční odkaz. Rozsah práce je na horní hranici pro diplomovou práci a značně tak přesahuje doporučený počet stran pro práci bakalářskou (65 stran, doporučených 50), což by bylo nepodstatné, kdyby to nebylo na úkor kvality odevzdané práce. Student se na několika stranách zabývá specifickými nastaveními použitého balíčku na konkrétní vývojový kit. Nepopírám přínosnost těchto kapitol pro někoho, kdo bude programovat STM kity stejnou cestou, ale vzhledem k rychlosti vývoje a aktuální rozpracovanosti STM balíčku do MATLABu tyto informace rychle zastarají. Pro další budoucí práci bych doporučil upřednostnit kvalitu nad kvantitou. Po technické stránce je práce naštěstí na lepší úrovni než po stránce formální. Student musel vynaložit značné úsilí do realizace celé úlohy. V rámci řešení této práce student navrhl vlastní rozšiřující desku pracující jako rozhraní mezi reálnou soustavou a vývojovým kitem a existující úlohu rozšířil o nové snímače teploty. Rešerše této části by vzhledem k celkovému zaměření práce na řízení mohla být mnohem kratší ve prospěch částí popisujících identifikaci a návrh regulátorů. Popis metody identifikace byl odbyt konstatováním, že byla identifikace provedena v System Identification Toolboxu v MATLABu. Nastavení regulátoru bylo provedeno metodou tvarování frekvenční charakteristiky otevřené smyčky, která je pro tento typ soustavy pravděpodobně nejvhodnější. Co zde ale chybí je porovnání s nějakou další návrhovou metodou, i kdyby se mělo jednat jen o ruční nastavení regulátoru. Oceňuji značné úsilí, které musel student vynaložit pro vyřešení tohoto zadání. Mé výsledné hodnocení bakalářské práce ale zbytečně snižuje prezentační úroveň odevzdaného textu. Kvůli víše zmíněným připomínkám mi nezbývá než hodnotit práci stupněm C (79b).
eVSKP id 151847