VONDRÁČKOVÁ, I. Zhodnocení obsahu PCB a PBDE v rostlinných bioindikátorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Předložená diplomová práce představuje ucelenou vědeckou studii zpracovanou na vysoké odborné úrovni. Je zpracována celkem na 96 stranách a při jejím zpracování čerpala diplomantka celkem z 46 literárních pramenů. Práce je bohatě ilustrována, a to nejen ve vlastním textu, ale je navíc doplněna celkem 21 přílohami. Precizně je zpracována jak teoretická, tak i experimentální část práce. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé vyšetřené matrice (jehličí a mechy), dále persistentní oraganické polutanty, které byly v bioindikátorech rostlinného původu sledovány, tj. PCB a PBDE, separační metody, včetně chromatografie, které se nejčastěji pro příslušná stanovení používají. V experimentální části jsou prezentovány jednotlivé vzorky, včetně jejich lokalizace pomocí GPS a vyznačení odběrových lokalit na mapě. Od každého typu vzorku bylo vyšetřováno 10 individuálních vzorků, které byly odebírány na území celé České republiky. Jeden vzorek pocházel ze Slovenska. Odběr vzorků byl převážně zajišťován diplomantkou, případně jejími spolužáky. Celá experimentální práce byla vysoce náročná na čas a na preanalytickou úpravu vzorku. Jednotlivé kroky vlastní metody jsou doloženy obrázky uvedenými buď přímo v textu, nebo v příloze. Vlastní stanovení bylo prováděno pomocí metody GC/ECD, a to na dvou paralelních kolonách. V odebraných vzorcích byly sledovány indikátorové kongenery PCB; v práci jsou uvedeny pro tyto analyty kalibrační závislosti. Výsledky jsou shrnuty do přehledných tabulek pro jednotlivé jehličnany a mechy. Tyto tabulky jsou potom doloženy grafy, ve kterých jsou prezentovány nejvyšší koncentrace jednotlivých kongenerů chlorovaných bifenylů a také procentické zastoupení jednotlivých kangenerů PCB. Kromě PCB byly zjišťovány také PBDE; pozitivní nálezy byly prokázány pouze ve dvou případech, kdy byl identifikován BDE 3 a BDE 153. Na základě provedených experimentů byly vysloveny závěry svědčící o výborném zvládnutí a pochopení řešené problematiky. Získané zkušenosti budou tvořit výborný start pro další studium v doktorském studijním programu. Na základě přístupu diplomantky k zadaných úkolům, dále vzhledem k její samostatnosti , systematičnosti a zodpovědnosti při experimentální práci a při vlastním sepisování diplomové práce ji hodnotím známkou "výborně".

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Diplomová práce je zaměřena na problematiku zhodnocení kontaminace životního prostředí PCBs a PBDEs využitím bioindikátorů, a to vybraných jehličnanů a mechů. Práce v rozsahu 96 stran je strukturována standardním způsobem. V teoretické části jsou bioindikátory, jejich funkce a klasifikace, dále jsou charakterizovány persistentní organické polutanty a metody jejich analýzy. V závěru teoretické části jsou pak diskutovány metody stanovení těchto látek. Experimentální část popisuje realizované experimenty a získané výsledky jsou pak přehledně zpracovány v části Výsledky a diskuse. Práce je doplněna seznamem použitých zdrojů s 46 položkami, z toho 11 jsou odkazy na internetové zdroje, dále jsou citovány zahraniční odborné časopisy a monografie. Jako celek je práce zpracována velmi pečlivě s minimem překlepů, působí velmi úhledně, k čemuž výrazně přispívá poměrně značný počet obrázků. Z pohledu jazykové správnosti bych autorce vytkl nerespektování pravidla o mezeře za interpunkčním znaménkem a mezi číslicí a fyzikálním rozměrem.. K práci mám následující faktické poznámky a připomínky: 1. Str. 13, 2. odst. - persistence je nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou koloběhu polutantů v životním prostředí. 2. Str. 14, obrázek č. 14 - v české diplomové práci by i anotace obrázků měla být v češtině (platí i pro mnohé následující obrázky) 3. Str. 15 - strukturní vzorec PCBs je formálně nesprávný, počet atomů chloru na obou aromatických cyklech může být různý. 4. Str. 16, obr. 15 - měla by to být spíše tabulka. Údaje z tohoto obrázku jsou pak dublovány tabulkou č. I na následující stránce. 5. Str. 24: Použit nesprávný výraz "jednokroková PSE". 6. Str. 26 - obsahuje poměrně osobitý popis retenčního mechanismu v chromatografii: "fázové rovnováhy, které neustále vznikají a hned zase zanikají", separované složky mají vztah ke stacionární fázi, který je zpomaluje, čímž jsou separovány. 7. Str. 27 - co je to "velký porézní a specifický povrch"? Povrchově porézní náplně se ve sloupcové chromatografii nevyužívají (aspoň pokud je mi známo). 8. Str. 28 - Opravdu se florisil používá pro extrakce alkoholů, aldehydů a dalších uvedených látek? 9. Str. 29: Popis plynové chromatografie je poněkud nesystematický a nelogický, snaha popsat tuto techniku stručně vede až k věcně nesprávným formulacím. Např. tvrzení, že dávkování musí být rychlé, popírá techniky dávkování velkého objemu vzorku, deklarace nutnosti používat dělič při dávkování do kapilárních kolon prakticky vylučuje techniky bezděličového dávkování, které mimochodem autorka použila v experimentální části. Požadavek na okamžité odpaření vzorku nesplňují dávkovače typu on-column, průměr kolon (míněny jsou zřejmě kapilární kolony) není jediným parametrem ovlivňujícím účinnost a kapacitu. Kvalita obrázku 23 je nevyhovující. 10. Str. 31, tabulka IV - je dost nešťastně koncipovaná. Detektor elektronové ionizace je nesmysl (je v tabulce uveden 2x), "chemiionizace" je nesprávný termín, plamenově fotometrický detektor je jednou zařazen do principu ionizační účinnosti, jednou do principu fotoemisního. Termoionizační detektor neemituje fotony (pokud správně chápu výraz "há krát ný" ) a excitovaná struktura AB (pokud jsem správně pochopil výraz AB*) signál plamenového ionizačního detektoru neovlivní. 11. Str. 31 .- u popisu ECD by alespoň orientačně mohl být uveden nějaký parametr charakterizující vynikající meze detekce tohoto detektoru. Tvrzení, že nejmenší detekovatelné množství je o několik řádů nižší než u FID, je poněkud vágní. 12. Str. 32 a další - proč na text o ECD naprosto bezprostředně navazuje text o nosném plynu, bez jakéhokoliv nadpisu? Následující zařazení popisu eluční techniky vyvíjení chromatogramu mi připadá nelogické, stejně jako následující obrázek kapilární kolony. V experimentální části se pak několikrát za sebou vyskytují dva překlepy: fluorisil a isooctan. Na str. 47 je u injektoru popsán teplotní program PTV nástřiku, ale je opomenut popis pneumatického režimu (bezděličový nástřik, interval otevření ventilu děliče, případně zapnutí spořiče nosného plynu. Termín "pec" je nespisovný, správně má být "termostat". Frakce se nechytají, ale jímají. V části Výsledky a diskuse mi není jasný smysl tabulek 6 až 12 (psáno arabskými číslicemi, předchozí tabulky byly označeny číslicemi římskými), mají to být podklady pro kalibrační závislosti, ale v obou sloupcích - jak x, tak y - jsou hodnoty koncentrace [ng/ml]. Kalibrační grafy většinou postihují závislost odezvy na koncentraci. Totéž se týká grafů č. 1 - 7. Tabulky 13 - 60 potom obsahují získané výsledky a je třeba diplomantce vyslovit uznání za odvedení opravdu značného množství experimentální práce. Nicméně není mi jasný druhý sloupec v těchto tabulkách - k čemu se zde uvedené množství v pikogramech vztahuje? V nadpisech tabulek by mohlo být přesněji specifikováno, že se jedná o jehličí borovice lesní. Hodnoty

eVSKP id 16447