VLASÁK, J. Transportní vlastnosti agarózových hydrogelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Student splnil zadání z hlediska rozsahu plánovaných experimentů. Ke snížení hodnocení vedly zejména nedostatky ve zpracování výsledků, jejich interpretaci a diskusi ze strany studenta.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Bakalářská práce Jana Vlasáka pojednává o problematice studia transportu kationaktivních barviv (rhodamin 6G a methylenová modř) přes agarózové hydrogely pomocí horizontálních difúzních cel. V rámci experimentální části práce jsou studovány difúzní experimenty přes vzorky hydrogelů s rozdílným obsahem agarózy. Takto připravené hydrogely jsou rovněž charakterizovány pomocí objemové hmotnosti a velikostí pórů. Poměrně rozsáhlá teoretická část práce, obsahující velké množství zdrojů literatury, postupně popisuje hydrogely, použitý biopolymer – agarózu, zvolená organická barviva i difúze a jednotlivé modely difúzních experimentů. Zde je třeba ocenit logické rozčlenění této části práce na jednotlivé kapitoly. První část teoretického úvodu bakalářské práce je sepsána poměrně zdařile, postupně ovšem úroveň práce výrazně klesá. Z hlavních nedostatků zmiňuji často zbytečně detailní popis problematik, které se přímo netýkají tématu bakalářské práce (str. 14 a 15 – princip hodnocení potravinářských výrobků, respektive užití agarózy v elektroforéze; str. 15 – kapitola „Historie zkoumání difúze“; kapitoly 2.4.4 a 2.4.5). V kapitole nazvené „organická barviva“ se autor organickým barvivům věnuje jen okrajově, podstatná část se zabývá spíše popisem nastavení experimentů v difúzních celách využívajících tato barviva. Také bych upozornil na chyby vzniklé patrně nedůsledným překladem původní anglické literatury (str. 13 „rodophyta“; str. 28 „fluorometr“; str. 28 „laserové barvivo“; str. 30 „napěťové gradienty“…). Je třeba rovněž vytknout autorův sklon k používání hovorových slov, což rovněž snižuje úroveň celé práce. V kapitole současný stav řešené problematiky jsou poměrně důkladně diskutovány zdroje literatury (5). Zde bych přece jenom spíše volil více literární zdrojů na úkor důkladnějšího popisu. Jednotlivé experimenty jsou vcelku dobře popsány v experimentální části práce, zde bych jen pozměnil pořadí kapitol, aby kapitola difúzní cely navazovala na kapitolu difúzní experimenty. V podstatné části kapitoly diskuzi výsledků mám poměrně velké výhrady. Již samotný začátek kapitoly přímo grafem není úplně vhodný. Následuje část zabývající se charakterizací hydrogelů pomocí objemové hmotnosti a velikosti pórů. Tato část kapitoly je ještě zpracovaná poměrně zdařile. V následující kapitole 5.2 (difúzní experimenty) shledávám použité členění výsledků difúzních experimentů na skupinu tabulek s výsledky, následně stranu a půl textu a zbytek kapitoly pouze jednotlivé grafické závislosti jako naprosto nešťastné. Celá kapitola se tak stala výrazně nepřehlednou. U uvedených difúzních charakteristik není vysvětleno, jak byly jednotlivé veličiny stanoveny a rovněž bych očekával hlubší diskuzi jinak poměrně zajímavých experimentálních dat. Zejména vztahu mezi jednotlivými parametry (Deff, Da, koncentrace agarózy a vzájemné porovnání obou barviv). Z formálního hlediska bych doporučoval důkladnější kontrolu gramatiky a zejména typografie (jednopísmenné předložky a spojky na konci řádku; pevná mezera mezi číslem a odpovídající jednotkou, závorky by v textu neměly být psané kurzívou, špatně napsané symboly matematických operátorů „krát“ a „mínus“…). Výhrady mám rovněž ke značení veličin (např. symbol A odpovídá ploše i absorbanci; pro koncentrace lze nalézt několik různých označení). U vybraných obrázků chybí odkaz na zdrojovou literaturu (např. Obrázek 11) nebo jsou špatné velikosti (Obrázek 6, 8 a 9). V grafech a tabulkách bych doporučoval se více soustředit na správné zaokrouhlení prezentovaných dat. Na Obrázku 14 je patrně chybou z nepozornosti uvedena špatně jednotka u rozdělovacího koeficientu. V neposlední řadě některé citace v seznamu literatury neodpovídají ČSN ISO 690. I přes výše popsané nedostatky splnila bakalářská práce studenta Jana Vlasáka počáteční cíle, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „dobře“ (C).

eVSKP id 77253