ŠIBOR, E. Terorismus jako destabilizující prvek vnitřní bezpečnosti státu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Svoboda,, Ivo

1. Jakou roli hrají ozbrojené síly (AČR, PČR, HZS) v systému krizového řízení ve vztahu k problematice extremismu. 2. Navrhněte možné, resp. vhodné legislativní a organizační úpravy krizového řízení v ČR ve vztahu k problematice terorismu

Posudek oponenta

Mika, Otakar Jiří

Splnění požadavků zadání bakalářské práce se autorovi podařilo velmi dobře. Logické členění bakalářské práce má již některé slabiny (není např. uvedena povinná část Seznam použitých zkratek a symbolů). Kvalita zpracování výsledků není zcela jasně zřetelná stéjně tak jako interpretace výsledků a jejich diskuze. Nosná kapitola bakalářské práce 5. Terorismus jako destabilizující prvek vnitřní bezpečnosti státu je vypracována na pouhých 3 stranách, což je dosti málo. Hodnoceno známkou dobře. Využití literatury a její citace je hodnocena pouze jako uspokojivá. Některá fakta a popisy teroristických útoků nejsou důsledně citovány, např. na straně 27 je uvedeno celkem pět stručných popisů teroristických útoků, ale nejsou uvedeny žádné informační zdroje (citace odborné literatury). V použité literatuře jsem očekával uvedení Národního akčního plánu pro boj proti terorismu (2010-2012) - jako základní normy v oblasti boje proti terorismu (bakalářská práce o něm stručně pojednává na str. 30), ale také výroční zprávy Bezpečnostní infromační služby ČR, kde je terorismu v ČR věnována každoročně značná pozornost. V seznamu použité literatury mohl být uveden také terminologický slovník Ministerstva vnitra ČR z roku 2009, protože problematiku terorismu obsahuje, ač se jedná jen o rezortní přístup. Úroveň jazykového zpracování jakož i formální úroveň práce je na velmi dobré úrovni. V bakalářské práci jsou uvedeny také nepřesné odborné výrazy jako např. na str. 12 "nervový plyn sarin". Překvapivé je také to, že autor v katitole o "etapě studeného míru" sice uvádí použití sarinu v tokijském metru, ale ani v nejmenším není připomenut daleko významnější mezník - teroristický útok na USA dne 11. září 2001 s největším počtem lidských obětí v historii terorismu. O této údálosti je pojednáno až na jiném místě. Kapitola 4.1.2 Nekonveční zbraně je zpracována nepřesně, vyskytují se v ní chyby a nedostatky. Autor si plete podpis mezinárodní úmluvy o chemických zbraních s její ratifikaci. Také pořadí "objektů" působení chemických zbraní uvádí v opačném pořadí. Autor uvádí nesprávně jen 4 skupiny bojových chemických látek - ale existuje všeobecně 6 skupin těchto látek. Nepřesně a velmi zjednodušeně jsou charakterizovány jaderné zbraně. V 6. kapitole uvádí autor vlastní návrh. Ve svém málo systematizovaném vyjádření se dotknul řady oblastí, očekával bych však větší "soudržnost" s vyhlášenou Koncepcí ochrany obyvatelstva z 25. února 2008, kde je uveden mimo jiné i "Národní program ochrany kritické infrastruktury" a "Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích" o kterých není v práci vůbec zmíňka i když se problematiky terorismu dotýkají. Největší slabinou bakalářské práce je prognostická dimenze, chybějí zde vývojové tendence, to znamená jak se na základě autorovy analýzy sučasného stavu ve zkoumané oblasti bude měnit terorismus v nejbližší budoucnosti (i když tento požadavek již značně přesahuje "standardní požadavky" na bakalářskou práci).

eVSKP id 28360