LAMOŠ, P. Návrh koncepce pasivního chlazení pro reaktor VVER-1000 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Student ve své diplomové práci splnil všechny zadané cíle. V úvodní rešeršní části se věnoval popisu jednotlivých pasivních chladících zařízení v různých konceptech jaderných elektráren. Z těchto poznatků a studiem konkrétní problematiky u jaderné elektrárny Temelín připravil možnou variantu řešení pasivního systému pro odvod tepla v případě havárie LOCA. V této části mohl student věnovat více pozornosti na tepelnou bilanci v průběhu LOCA havárie, která poskytuje základní podmínky pro návrh výměníku. Student ve své práci teoreticky vychází z celkového tepelného výkonu reaktoru, který byl přednostně zpracován podle zadání přímo ve spolupráci s jadernou elektrárnou Temelín. Ve srovnání třeba s konceptem AP1000 však mohlo být dosaženo určité prostorové redukce výměníku, která by vycházela pozitivněji pro celkový návrh. Student další části zadání zpracoval správně a koncepčně. V závěru práce byla shrnuty základní výsledky a také přesah pro praxi. Student pracoval samostatně a aktivně vyhledával informace přímo v jaderné elektrárně Temelín. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
V první části práce student porovnává jednotlivé typy jaderných elektráren a jejich hlavní bezpečnostní prvky s důrazem na pasivní systémy odvodu tepla z kontejnmentu. V druhé kapitole se autor věnuje cílům jaderné bezpečnosti a obecnému popisu jednotlivých bezpečnostních funkcí s vysvětlením základních principů zvýšení spolehlivosti zařízení. Ve třetí kapitole jsou uvedeny jednotlivé možné nehody, na které je blok s reaktorem VVER-1000 připraven. V popisu průběhu jednotlivých havárii chybí analýza jejich vlivu na teplotu a tlak v kontejnmentu. Obdobně chybí hlubší úvaha nad průběhem generace tepla v reaktoru v případě jeho havarijního odstavení a s tím související potřebný odváděný tepelný výkon pro omezení následků havárie. Absence těchto dat vede autora k zcela zcestnému návrhu výkonu havarijního systému na nominální výkon reaktoru. V kapitole číslo čtyři autor uvádí postup výpočtu při návrhu dvou systémů pasivního chlazení kontejnmentu. V první části analyzuje možné umístění kondenzátorů ve stávající technologii a uvádí základní geometrické parametry navrhnutého výměníku. Pro lepší pochopení této části by bylo vhodné zařadit okótovaný schématický nákres rozložení trubek v navrhovaném svazku. Po výpočtu maximální plochy umístitelné do kontejnmentu následuje výpočet koeficientů přestupu tepla. Výpočet nebere v úvahu případný pozitivní vliv proudění, které by se vytvořilo přirozenou cirkulací média v důsledku vztlakových sil a interakce kondenzátoru umístěného v kontejnmentu s výměníkem umístěným na střeše kontejnmentu. Při výpočtu výkonu výměníku je použita metoda -NTU. Jako vstupní hodnotu autor zvolil 60°C jako výstupní hodnotu 80°C. Zvolená výstupní teplota a zní vypočtený hmotnostní průtok, vede na rychlost v potrubí okolo 3m/s, což se neshoduje s použitými vztahy pro přirozenou konvekci v potrubí. Následný výpočet výkonu výměníku je tudíž zavádějící. Při odkazování na zdroje použitých výpočtových vzorců se autor dopouští nepřesností, kdy odkazuje na nesprávnou literaturu, ze které vzorec nepochází například strana 47. koeficienty C1 a C2 pochází z [18] nikoliv [19]. Při výpočtu druhé varianty s kondenzací uvnitř trubek vyvedených vně kontejnmentu autor používá hladkých měděných trubek. Vzhledem k nízkému koeficientu přestupu tepla na straně vzduchu by práci prospělo zahrnutí varianty s vnějším žebrováním teplosměnné plochy. V páté kapitole autor hodnotí výsledky výpočtu. Vzhledem k milným okrajovým podmínkám jsou i závěry ohledně velikosti výměníků nepříliš přínosné, ovšem je zde uveden důležitý aspekt realizace případných pasivních systémů a to kompaktnost předepnutého betonu kontejnmentu a problémy spojené s tvorbou dalšího prostupu potrubí stěnou. Práce je po grafické stránce v pořádku, s pár drobnými překlepy. Zvláště oceňuji seznam použitých zkratek a seznam použitých symbolů umístěný za závěrem práce. Přes veškeré výhrady doporučuji práci k obhajobě a hodnotím práci stupněm C dobře
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | E | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | E | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 92919