KEBABOVÁ, M. Využití Hofmeistrovy řady iontů k frakcionaci půdních huminových kyselin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Studentka Mona Kebabová se ve své bakalářské práci zabývala studiem agregačního chování půdních huminových kyselin, které byly převedeny pomocí titrace na vodorozpustnou formu tzn. humát. Přesněji řečeno, v této bakalářské práci byla ke studiu výše zmíněného chování použita Hofmeisterova řada iontů, která měla za následek ovlivnění agregačního chování HK v roztoku resp. vodném prostředí. Celá koncepce této bakalářské práce byla zvolena, tak abychom se co nejvíce přiblížili podmínkám, které panují v půdním ekosystému. Jinými slovy, v půdním prostředí se tyto biokoloidní sloučeniny mohou nacházet jak ve vázané formě, tzn. sorbovaných na minerálních částicích, tak i ve formě volné tzn. mobilní. A právě, mobilní forma, která je nedílnou součástí půdního roztoku byla použita k výše zmíněnému studiu. Tato práce v sobě skrývá dva hlavní potenciály, které by mohly být námětem dalšího vědeckého bádání, a to studium agregačního chování huminových kyselin, či naopak využít toto chování k frakcionaci HK, a přiblížit se tak k lepšímu poznání jejich struktury. Jak tato bakalářská práce dokládá, tak jednotlivé typy solí Hofmeisterovy řady iontů jsou schopny významně ovlivnit inter- a intramolekulární interakce mezi jednotlivými stavebními kameny spoluvytvářejících supramolekulární struktury těchto sloučenin. Hlavní důraz byl kladen na optimalizaci použití Hofmeisterovy řady iontů k výše zmíněným strukturním interakcím, a také na použití vhodných instrumentálních technik k jejich studiu tzn. metod termických a zejména spektrometrických, jako je UV/Vis, fluorescenční spektrometrie a metoda dynamického rozptylu světla. V průběhu experimentální činnosti, zvláště pak při izolaci HK a také i při vlastním studiu interakcí ovlivněných ionty Hofmeisterovy řady iontů, studentka prokázala velmi dobrou experimentální zručnost a samostatnost, k práci přistupovala pečlivě a zodpovědně. Rovněž studentka projevovala velmi dobrou teoretickou orientaci v této problematice, kterou získala pečlivým studiem odborné literatury. Dále oceňuji, že studentka Mona Kebabová se při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data, zvláště pak ze spektrometrických metod. Konzultací bylo studentkou využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků a vedoucí měl velmi dobrý přehled, jak pokračuje experimentální činnost studenta. Byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky a rovněž byla zavedena a optimalizována nová metodika, která je přednostně fokusována na podpoření či destabilizaci slabých vazebných interakcí mezi jednotlivými sloučeninami HK, které lze využít ke studiu agregačního chování či frakcionaci. To vše bude sloužit jako základ pro další výzkum na FCH a rovněž i pro další navazující práce. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Doskočil, Leoš

Stěžejním cílem bakalářské práce bylo využití Hofmeisterovy řady iontů k frakcionaci půdních huminových kyselin a následně charakterizace připravených frakcí. Teoretická část se primárně věnuje obecným informacím o huminových kyselinách včetně popisu jejich supramolekulární struktury. V případě literární rešerše mi schází hlubší informace, ve kterých by se autorka zabývala dopadem např. chaotropních látek (např. močovina) na strukturu huminových kyselin. Experimentální část – podobně jako teoretická část - je přehledně a srozumitelně zpracovaná. Výsledky jsou věcně interpretované a diskutované. Taktéž autorka prokázala, že umí pracovat s odbornou literaturou. V práci se objevuje minimum překlepů a několik frází/formulací, které se běžně v odborném textu nepoužívají. V práci především postrádám pasáž, která by se přímo věnovala využití Hofmeisterovy řady pro frakcionaci huminových kyselin.

eVSKP id 139183