KOVÁČ, J. Porovnání různých metod aminace polykaprolaktonu z hlediska jejich efektivnosti pro tkáňové inženýrství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Zajíčková, Lenka

Student se seznámil s celou řadou metod přípravy materiálů i jejich charakterizace. Splnil požadavky zadání práce a na základě literatury navrhl a vyzkoušel kromě plazmochemické aminace polykaprolaktonu (PCL) i aminaci čistě chemickou a hybridní. Bohužel už ale s literaturou nepracoval v části diskuze výsledků (zde se nenachází žádná citace na literaturu). V části popisu experimentů (3. kapitola) by bylo správnější rozlišovat hmotnostní a objemová procenta koncentrací, chybí zde specifikace použitého pulzního výboje a specifikace plynu v případě plazmové aktivace u hybridního procesu. V některých částech prezentace výsledků (4. kapitola) není zřejmé, k jakým vzorkům se výsledky vztahují (především v případě smáčivosti, kde se nejprve mluví o lisovaných PCL fóliích, ale v diskuzi na str. 62 je najednou uvedeno: ``... modifikované vlákna se stali hydrofilné'', a v případě kultivace buněk), nebo je text zavádějící (používání formulace ``Nanovlákna modifikované v 2% roztokom izopropylalkoholu'' a podobných místo ``2% roztok diaminohexanu v izopropylalkoholu''). Diskuze některých výsledků ve 4. kapitole je sporná nebo chybí úplně. U chemické modifikace PCL nanovláken student předpokládá, že mikrokuličky zobrazené na SEM snímcích v obr. 48 jsou krystalky diaminohexanu. Zvlákňování PCL ale velice často vytvořilo nanovlákna posetá mikrokuličkami a jde tedy spíše o mikrokuličky PCL. Na SEM snímcích PCL nanovláken modifikovaných hybridní metodou v obr. 50c (50 W) nepozoruji, že by byla morfologie nanovláken pro použitý výkon 50 W srovnatelná s nemodifikovanými. Chybí srovnání povrchových analýz infračervenou (IR) a rentgenovskou fotoelektronovou (XPS) spektroskopií, například srovnání velikosti IR píků odpovídajících dusíkovým skupinám a procenta dusíku z XPS. Není jasné, proč byl koncentrovanější vodný roztok diaminohexanu (50 %) v aminaci méně úspěšný než 30 % (viz obr. 51) a zda těmto výsledkům odpovídá i analýza pomocí IR. Student se nepokusil prodiskutovat, proč byl roztok diaminohexanu v izopropanolu mnohem méně úspěšný ve zvýšení procenta dusíku na povrchu PCL než vodný roztok a nediskutuje, zda tomu odpovídá i IR analýza. Není diskutována značná fluktuace intenzity IR píku C=O. Především text kapitol 3. a 4. by ještě potřeboval značnou jazykovou korekturu (věty bez slovesa, chybějící předložky apod.). Jednotka pro průtok plynu není používaná systematicky a v 3. kapitole není zdůrazněno, že jde o průtok objemu plynu při standardních podmínkách. Spojnice bodů v grafech demonstrujících stabilitu povrchové úpravy by neměly být udělány hladkou křivkou, neboť tyto trendy jsou zajisté zatíženy nějakou chybou a v některých případech jde spíše než o trend o fluktuaci naměřené hodnoty v důsledku chyb měření.

Posudek oponenta

Lehocký, Marián

z hlavních směrů při přípravě nových materiálů pro interakce s biologickými systémy. Jednotlivé cíle jsou v práci podrobně popsány a sumarizovány. Práce je přehledná a lze snadno dohledat, jakým způsobem autor jednotlivé cíle plnil. Postup řešení byl odpovídající, v souladu se současnými trendy v oboru. Získané výsledky naznačují hned několik možných způsobů aplikace. Formální úroveň práce je vysoká, na pracovišti autora obvyklá a očekávaná. Dílčí kritika směřuje ke schématu na obrázku 14., kdy vyobrazeným použitým monomerem není N-Alylmetylamin, nýbrž Alylamin. Na následujícím obrázku (15.) je již N-Alylmetylamin uveden správně. Ani tento drobný nedostatek nesnižuje jinak vysokou celkovou úroveň práce, která převyšuje běžný průměr obvyklý i na zahraničních pracovištích.

eVSKP id 123836