TICHÝ, M. "E-" a "Smart-": Diskurz nových technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Nejdříve k formálním náležitostem: práce je na bakalářskou práci příliš krátká, má zhruba 40000 znaků (bez abstraktu, klíčových slov a popisků obrázků), tedy asi 22NS. Práce postrádá paginaci, objevují se zde odstavce bez odsazení prvního řádku (Úvod), s odsazeným prvním řádkem i s odsazeným celým odstavcem s výjimkou prvního řádku. Úvod tvoří odstavce o dvou větách a už z výstavby úvodu je jasné, že jednotlivé části práce na sebe nijak nenavazují, tak jako na sebe nenavazují věty Úvodu. Autor práce nijak nepojmenovává kritéria, dle nichž zvolil analyzované příklady – výsledným dojmem je nahodilost, ba dokonce svévolnost výběru. Práce sice místy naznačuje, jak jazyk reklamy přesahuje pouhou sémantickou stránku, ale chybí jakékoli pojmové či „teoretické“ zázemí, které by pojmenovalo reklamu, marketing a branding jako prolínání diskurzů, strategií a zájmů marketingových, ekonomických, rétorických, sociolingvistických, psycholingvistických apod. Nad tím by snad šlo v konečném hodnocení přimhouřit oko, neboť komplexnost této problematiky je vysoká, kdyby ovšem Martin Tichý byl schopen alespoň jednoduchého popisu jím vybraných příkladů (o analýzu se ve většině případů nejedná ani náhodou). Tak např. v pasáži, kde hovoří o prefixech, se z mého pohledu ve skutečnosti jedná o „compound words“ (o čemž je jistě možné vést diskuzi, ale nemyslím, že by například „e“ [ve spojeních jako e-bike; e-car], již bylo klasifikovatelné jako prefix, např. na rozdíl od „mega“). V podkapitole, v níž se zabývá „metaforou“ vlastně autor nebyl schopen přijít žádným relevantním příkladem: kytara na dlani ruky v reklamě firmy Nokia odkazuje na „příručnost“ hudby bezpochyby prostřednictvím metonymie; údajně metaforické spojení „you do not lose when you lose fake friends“ je prostě jazyková hříčka vycházející z rozdílných významů (a kolokací) slova „lose“; u mobilního telefonu, který se vizuálně překlápí do podoby dálkového televizního ovladače, vizuální obraz prostě a jednoduše kopíruje fúzi rozdílných funkcí, k nimž u tohoto typu výrobku dochází, a je proto doslovný (nebo metonymický – dálkový ovladač symbolizuje televizi), nikoli metaforický. To samé platí o reklamě na automobilku Ford (auto – metonymicky reprezenzované startovacím klíčem se prolíná s obrazem velkoměsta reprezentovaného prostřednictvím jeho panoramatu). Autor zvolil podobný postup jako v bakalářské práci již i u svého semestrálního projektu. Ten jsem hodnotil na hranici přijatelnost. Vzhledem k tomu, že v bakalářské práci musí student ukázat komplexnější znalost problematiky, předkládaná práce je příliš krátká a nenaplňuje požadavky na formální úpravu, student svou práci nijak během jejího vzniku nekonzultoval a projevuje v ní neznalost pojmů, jež se vyučují již na střední škole (rozdíl mezi metaforou a metonymií), nemohu jinak, než ohodnotit práci jako nedostatečnou.
Cílem předkládané bakalářské práce je shromáždit data a údaje z oblasti reklamy a marketingu z různých typů médií za účelem lingvistické analýzy. Výsledky analýzy mají vést k identifikaci strategií, které jsou používány výrobci moderních technologií při prodeji svých výrobků. Autor práce se pokusil dosáhnout daného cíle popisem některých ze strategií v jednotlivých kapitolách, i když většina z nich by si zasloužila důkladnější zpracování jak teoretické části, tak části analytické. Naproti tomu jsou v práci i kapitoly, u kterých postrádám bližší vysvětlení, proč je autor zařadil do BP, nebo jejich souvislost s cílem práce. Jedná se například o Kapitolu 1, v níž je uvedena statistika opakovaných nákupů zákazníků bez uvedení jakékoliv spojitosti s tématem BP. Rovněž Kapitola 6, týkající se Sensory Marketing, je zaměřena více na tzv. product branding a náležela by spíše do kategorie marketingu, než lingvistiky. Celé práci by prospělo rozdělení na teoretickou část, kde by autor prokázal svou schopnost orientovat se v problematice terminologie, rozpoznání analyzovaných jevů a používaných strategií (např. mi v práci chybí vysvětlení stylu reklamy, vlastnosti reklamního textu a reklamních sloganů, využití verbálních a neverbálních prostředků, zmínka o typech médií, apod.), a část praktickou, ve které by získaná data analyzoval. Autor však řadil jednotlivé kapitoly za sebou bez návaznosti, a tak práce působí neuceleně a roztěkaně, text působí spíše jako komentář doplněný o několik obrázků. Závěr BP je velmi stručný a shrnutý do dvou čtyřřádkových odstavců, čemuž se nelze divit, jelikož v práci chybí analýza a její výsledky. Autor se snaží dodržet formální úpravu BP, ale nevyhnul se nedostatkům, ze kterých lze jmenovat chybějící číslování stránek, řádkování nebo nedodržení limitu pro BP (tato práce obsahuje cca 45000 slov). Jazyková úroveň bakalářské práce je dostačující, jen s upozorněním na neformální použití isn’t nebo občasného chybného použití anglického příčestí (participial clauses). I když se v BP objevují výše uvedené nedostatky, doporučuji BP k obhajobě s hodnocením E(55 bodů).
eVSKP id 134536