HALTMAR, J. Možnosti využití 3D tisku v procesním průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Babička Fialová, Dominika

Student Jakub Haltmar zpracoval rešeršní práci na téma „Možnosti využití 3D tisku v procesním průmyslu“. Tato problematika vyžadovala získat značný přehled ve dvou oblastech, s nimiž se student v rámci kurzů bakalářského studia v podstatě nesetká. Kromě standardního přehledu získaného z odborné literatury, věnoval pozornost i průzkumu trhu a běžně opomíjené oblasti projektů VaVaI. V rámci řešení své bakalářské práce splnil veškeré požadavky zadání. Dosažené výsledky práce jsou na velmi dobré úrovni i díky rozsahu analyzovaného souboru článků a lze z nich vycházet při praktickém využití. Při stylistickém a grafickém zpracování práce projevil svou pečlivost. Kvůli nezkušenosti v problematice procesního inženýrství a aditivních technologií se dopustil několika faktických chyb, čímž poněkud snížil celkový dojem z práce. Z pohledu vedoucí práce proto hodnotím předloženou bakalářskou známkou velmi dobře / B.

Posudek oponenta

Jegla, Zdeněk

Autor zpracoval rešeršně zaměřenou bakalářskou práci na téma „Možnosti využití 3D tisku v procesním průmyslu“. Práce se svým nadstandardním rozsahem (více než 100 citací a 50 stran textu) vymyká běžným rešeršně zaměřeným bakalářským pracím. Uvážím-li, že student musel nastudovat a skloubit pro něj dosud dvě neznámé odborné oblasti (procesní inženýrství a 3D tisk), je pro mě jediným vysvětlením tak rozsáhlé práce, že studenta téma práce mimořádně osobně oslovuje. Práce je zpracována přehledně a srozumitelně s dobrou stylistickou i grafickou úpravou. Autor ke zpracování přistoupil originálním způsobem, kdy kromě potřebného výkladu u každé zpracovávané konkrétní oblasti procesního inženýrství také přehledně schematicky a graficky přiřazuje příslušné využívané oblasti 3D tisku přehledně členěné dle jejích dílčích forem, metod tisku a tiskových materiálů. Mimo standardního přehledu získaného z odborné literatury navíc student věnoval pozornost i průzkumu trhu a také průzkumu vědeckých výzkumných projektů. Studentovi se podařilo zajímavým způsobem představit moderní aplikace 3D tisku zejména v oblastech procesních zařízení na výměnu tepla a na výměnu hmoty, včetně takových specialit jako jsou například fraktálové stromové výměníky tepla apod. Práce je tak velmi dobře dál prakticky využitelná. Vzhledem k tomu, že je to studentova první větší samostatná odborná práce, je pochopitelné, že se při zpracování práce nevyhnul některým faktickým nedostatkům i prohřeškům proti zavedeným zvyklostem. Například u všech sloupcových grafů, v nichž v práci v jednotlivých sledovaných oblastech porovnává počty odborných publikací dostupných v databázích, používá na ose x letopočty v sestupném namísto vzestupném pořadí. Anebo ve větách, v nichž se odkazuje na další či předchozí kapitoly, uvádí vždy kromě čísla odkazované kapitoly i její název, což je nadbytečné, a zejména u dlouhých názvů kapitol pak ztrácí takové pojetí odkazovacích vět na srozumitelnosti. Vzhledem k tomu, že většina jím citovaných publikací je v angličtině, musel student odborné anglické technické názvosloví převádět do odborného českého názvosloví, což se mu, ne vždy dostatečně správně podařilo. Z pohledu čtenáře znalého situace, pak lze v práci občas narazit na některé technicky nepřesné formulace (například, že „..tepelná odolnost je do 80°C“ - na str. 17) anebo pojmy (například pojem „superkritické elektrárny“ - na str. 31). Také seznam použitých zkratek a symbolů je pojatý sice zcela vyčerpávajícím, avšak poněkud svérázným způsobem. Tyto nedostatky, jež lze přičíst na vrub pochopitelné nezkušenosti autora se psaním odborných publikací, však, podle mě, nijak zásadním způsobem neovlivňují jinak snaživě, pečlivě a rozsahem bohatě zpracovanou bakalářskou práci. Cílem práce bylo zpracovat přehled dostupných aditivních technologií a materiálů, souhrn výhod a limitů 3D tisku s ohledem na specifika procesního průmyslu včetně příkladů „dobré praxe“ aditivní výroby v tomto odvětví, což se, dle mého názoru, studentovi velmi dobře podařilo. Proto celkově hodnotím práci velmi dobře/B a doporučuji ji k obhajobě. Připomínky a otázky k eventuálnímu zodpovězení při obhajobě: 1) Na základě Vašich dosavadních zkušeností uveďte jakékoliv tři konkrétní záležitosti či oblasti, které z Vašeho pohledu dosud brání častějšímu využití aditivně vyrobených dílů v současných běžných procesních aplikacích. 2) Ve druhém odstavci kapitoly 3.1 na str. 26 uvádíte: „Výměník tepla je zařízení, ve kterém je možné předávat teplo proudu tekutiny přes pevnou stěnu druhému proudu.“ a) S pomocí znalosti druhého termodynamického zákona přesněji formulujte toto sdělení. b) Je Vám znám i nějaký jiný způsob výměny tepla než zmíněný rekuperativní způsob přes pevnou stěnu? 3) V témže odstavci v práci také uvádíte tyto dvě věty: „Při návrhu výměníků je využívána rovnice (1) popisující tepelný výkon zařízení. Po výměníku je požadován co největší součinitel prostupu tepla U, co největší plocha S a co největší teplotní spád T.“ Druhá věta není ve vztahu k první větě správně formulována. Představte si, že máte s pomocí Vámi zmíněné rovnice (1) navrhnout výměník tepla, aby měl požadovaný tepelný výkon Q a s pomocí této představy uveďte správné znění druhé věty.

eVSKP id 150019