MUŠINKA, M. Elektronický MIDI sequencer pro mechanický hudební nástroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student měl v rámci diplomové práce navrhnout a zrealizovat universální elektronickou desku, která by umožnila ovládat dva mechanické hudební nástroje zrealizované na ústavu. Základním úkolem bylo vytvořit mikrokontrolérem vybavenou elektroniku, která dokáže ovládat dostatečné množství řídicích solenoidů, přes které jsou ovládány jednotlivé tóny nástrojů a dále vypracovat programové vybavení, které umožňuje zařízení tvářit se jako MIDI nástroj. Student nastudoval problematiku, nastudoval existující hudební nástroje a navrhnul elektronickou desku, která je schopná tyto nástroje řídit. Vlastní elektronika byla zrealizována a oživena. Elektronika je plně funkční a funguje s foukací harmonikou i s metalofonem. Student také vytvořil potřebné programové vybavení, takže hudební nástroj se chová jako fyzické MIDI zařízení a je možné ho ovládat pomocí MIDI kláves. Student pracoval samostatně a cílevědomě. Na základě konzultací student zrealizoval potřebné částí a naprogramoval je. Vlastní realizace je funkční a plní dikci zadání. Student splnil všechny body zadání. Textová část práce je také na dobré úrovni. Diplomovou práci studenta doporučuji k obhajobě.
Cílem předložené práce byl návrh univerzálního elektronického řídicího systému pro mechanické hudební nástroje ovládané akčními členy fungujícími na principu elektromagnetu. Student měl nejprve provést literární rešerši/internetový průzkum se zaměřením na zařízení podobného typu, navrhnout koncepci zařízení a následně provést jeho realizaci včetně ověření funkce. Zadání práce bylo spíše praktické, a kromě znalostí z oblasti embedded systémů vyžadovalo i znalosti z oblasti hudební a zvukové tvorby. Po formální a stylistické stránce je práce v pořádku k jazykové úrovni se vzhledem k faktu, že je práce psána ve slovenském jazyce, nemohu vyjádřit. Textová část je sepsána na celkem 53 stranách (od úvodu po závěr), což odpovídá doporučenému rozsahu. Studentova práce s literaturou je na dobré úrovni, vyjma obrázků 1.5, 1.4, 1.7, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5 a 3.6, u kterých není uvedena citace (většina zdrojů se mi však podařila dohledat v seznamu literatury). V první kapitole se autor zabývá rozsáhlým (celkem 16 stran) teoretickým rozborem komunikačního rozhraní MIDI. Poslední podkapitola této části se zabývá „neviditelným“ průzkumem trhu, jehož absence je zdůvodněna neexistencí komerčních řešení podobného typu. V další kapitole student navrhuje a popisuje celkovou koncepci řídicího systému a definuje základní požadavky na výsledné zařízení. Na základě těchto požadavků byly následně navrženy dvě iterace HW pro řídicí jednotku, přičemž druhá z nich byla i vyrobena. V kapitole 3 a speciálně v podkapitole 3.2 je pak popsáno obvodové zapojení výsledné varianty, její výroba a oživení. Vyrobený prototyp disponuje několika chybami, které si však autor uvědomuje a na které v práci navrhuje řešení. Kapitola 4 se zabývá návrhem softwarového vybavení. Autor nejprve vytvořil několik samostatných programů určených pro ověření funkčnosti dílčích prvků, ze kterých následně vytvořil výsledný řídicí software. Nevhodnou volbou z pohledu variability a funkčnosti se mi jeví využití Arduino frameworku, což je zřejmě důvodem, který studentovi neumožnil zrealizovat implementaci dynamiky tónu. Po odborné stránce je práce na dobré úrovni, u některých částí lze však vidět, že si na ně autor nenechal dostatek času (implementace SW). Celkově však práce vypovídá o dobrých magisterských schopnostech studenta, a proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 78 bodů C.
eVSKP id 142158