BUČEK, J. Návrh a implementace aplikačního softwaru pro olejové hospodářství a čerpací stanici válcovny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Cílem práce bylo navrhnout, implementovat a uvést do provozu řídicí PLC aplikace a vizualizace pro systémy olejového hospodářství a čerpacích stanic ve válcovně plechů ve spolupráci s firmou pro firmu Ingeteam a.s. Práce popisuje funkčnost těchto systémů a použitou technologii. Jádrem práce je realizace řídícího programu s využitím objektově orientovaného programování a na tvorbu vizualizačního softwaru. Součástí práce je také návrh a implementace PIDSTEP regulátoru pro řízení polohy ventilu bez zpětné vazby o jeho skutečné pozici, určeného k regulaci hladin vody v jímkách čerpacích stanic. Rozsah bakalářské práce (60 stran) je nad požadovaným rozsahem. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 13 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Student pracoval na své práci samostatně a problémy vždy konzultoval. V průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Domnívám se, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací software pro reálnou technologii. Práce je sepsána v logickém sledu v rozsahu 63 stran (Úvod až Závěr) a obsahuje celkem 5 kapitol pokrývajících jednotlivé body zadání. Vzhledem k zaměření práce lze její převážnou část považovat za vlastní dílo studenta. První kapitola seznamuje s technologií, pro kterou má být navržen a aplikován řídicí a vizualizační software. Přehledný popis technologie je vhodně doplněn hydraulickými schématy a vývojovými diagramy, které student sám vytvořil. Další část se pak zabývá popisem vybraného řídicího systému, který musí obsloužit až kolem 700 I/O, návrhem řídicího programu a vizualizace. Nechybí zde ani popis vybraných typů regulátorů, které mají být dále využity. Ačkoli je popis doplněn převzatými obrázky s řádně citovanými odkazy na zdroj informací, doporučil bych i v samotné práci vysvětlit význam všech použitých signálů, což by zvýšilo srozumitelnost a přehlednost popisovaných principů. To platí i u výsledných blokových schémat na obr. 2.11 a 2.12, které obsahují signály (vnitřní proměnné), které nejsou blíže specifikovány. Návrh vizualizace je proveden přehledně, nicméně chybí zde informace, zda byla při jejím návrhu uvažována i nějaká norma (ať už obecná či vnitřní – podniková). Třetí kapitola se zabývá samotnou tvorbou řídicího SW a vizualizace. Popis řídicího SW je přehledně prezentován formou komentovaných struktur v jazyce FBD, a to poměrně vyčerpávajícím způsobem, nicméně opět bych uvítal popis významu proměnných/signálů např. formou tabulky. V rámci tvorby vizualizace student využil i pokročilejší prvky, jako pop-up okna či vlastních skriptů v napsaných v javascript a prezentoval vybrané obrazovky včetně popisu. Čtvrtá kapitola popisuje postup a výsledky simulace funkčnosti řídicího systému pomocí digitálního modelu zařízení vytvořeného v programu WinMOD. Model soustavy je popsán schématem na obr. 4.6, nicméně chybí mi zde detailnější popis modelu, resp. jednotlivých bloků, včetně popisu parametrů (např. volba řádu, časových konstant nebo zesílení). Předpokládám, že i časová měřítka byla zmenšena oproti reálu, neboť průběhy v grafech 4.12 – 4.14 mají časovou osu v [s] oproti grafu z testování na reálné soustavě, kde je časová osa v [min]. S tím následně souvisí rovněž popisované ladění regulátorů. Tato část práce by tak zasloužila trochu detailnější popis. Poslední kapitola pak shrnuje uvedení do provozu včetně ukázky grafických průběhů regulačních signálů. Z této kapitoly je zřejmé, že systém je funkční a je/bude nadále využíván. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, obsahuje minimum překlepů či stylistických chyb. Drobnou připomínku mám jen k občasnému nedodržení psaní veličin kurzívou (viz např. str. 29 či 30). Využití odborné literatury je odpovídající typu práce. Celkově tak hodnotím práci jako zdařilou a stupeň znalostí studenta v dané oblasti jako velmi dobré. I přes drobné připomínky tak práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 92 b/A.
eVSKP id 168145