SLÁČÍK, O. Snižování energetické náročnosti větrání v budovách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.
O téma bakalářské práce projevoval student od začátku velký zájem, ale první verzi práce předložil k posouzení teprve v polovině května. V této době se také zvýšila intenzita konzultací. Student pracoval samostatně a intenzivním úsilím v posledních dnech před odevzdání se mu podařilo práci dokončit v požadovaném rozsahu.
Předložená práce se zabývá možnostmi snižování energetické náročnosti v budovách. Práce je přehledně členěna do pěti kapitol, jež mají logickou návaznost. Po stručném popisu účelu větrání je uveden vliv několika veličin na tepelný stav interního prostředí, spolu s vlivem nejčastěji se vyskytujících škodlivin. Následuje kapitola, kde jsou popsány jednotlivé možnosti přirozeného a nuceného větrání. Čtvrtá, poslední, kapitola se již věnuje větrání z pohledu spotřeby energie. Zde jsou rozebrány možné způsoby využití zpětného získávání tepla – jednotky s rekuperačním, či regeneračním výměníkem. Na konci této kapitoly je též zmínka o důležitosti filtrace vzduchu před vstupem do zařízení. V závěru jsou shrnuty informace z úvodní, rešeršní, části práce. K práci mám nicméně následující připomínky: - Lépe pracovat s citacemi důležitých údajů – zde uvedeno nejčastěji až na konci kapitol. - Popisy tabulek by měly být vystředěny. - Obr. 1 má představovat klasický způsob vytápění, přičemž je zde radiátor umístěn na vnitřní příčce. Obvykle bývá radiátor pod oknem, proto rozložení teplot bude rozdílné. - Práce se odkazuje (např. prahové koncentrace) na zastaralá vládní nařízení z r. 2001 a 2002, aktuální, platná, verze je z r. 2012 (Nařízení vlády č. 93/2012 Sb.). - Tab. 2 by bylo vhodné dát až do přílohy práce. - Koláčové grafy na obr. 8 jsou platné pro dnešní "klasickou" výstavbu (horší energetický standard), pro budovy s "extrémně" nízkou spotřebou energie (NED a EPD) bude rozložení poněkud odlišné. U těchto budov představuje větrání podstatně větší část z celkové energetické potřeby – z tohoto důvodu se zde využívá ZZT, prakticky bez výjimky. - Popis rovnice (4.1) v textu je nesprávný – záporná hodnota zde značí tepelnou ztrátu, nikoli zisk. - Tab. 3 je rozdělena na dvě strany; u obr. 12 není vidět spodní část a poněkud nízká kvalita obr. 14. - V práci bych ještě očekával kapitolu „Diskuse“, kde by bylo více rozebráno využití ZZT pro různé typy budov – nyní je toto částečně uvedeno v závěru. Zde bych také zmínil využití ZZT pro nízkoenergetické a pasivní domy, kde je tím dosahováno podstatného snížení potřeby tepla na vytápění, nutného pro zařazení budovy do určitého energetického standardu. Všechny vytyčené cíle bakalářské práce byly splněny, proto ji doporučuji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 64497