ŠTECOVÁ, D. Koniec doby uhoľnej – regenerácia krajiny Karvinska po ukončení ťažby čierneho uhlia a budúcnosť lokality Karviná-Doly [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Autorka provedla společně se spolužačkou Zuzanou Šutvajovou důkladnou analýzu celého území a charakterizovala jednotlivé jeho středobody. Na základě těchto analýz si vybrala jako revitalizaci části dolu Barbora a práci s energetickým potenciálem daného území - využití metanu po ukončené těžbě. Toto rozhodnutím hodnotím pozitivně jako logický krok. Autorka využívá lokální energii k vytápění vertikálních farem. Tyto propojuje s původní halou. Orientace farem je logická, autorka pracuje se stavebními uzávěrami areálu, ovšem chybí podložení analýzou osvětlení. Rovněž chybí analýza energetické náročnosti provozu, což snižuje věrohodnost projektu jelikož je projekt na práci s energií postaven. Zároveň by tyto analýzy zodpověděly otázky ohledně formy farem, případně by je pomohly lépe utvářet. Rovněž chybí analýza provozu, gro projektu je pěstování rostlin, ovšem chybí nějaká studie potencionálu produkce. Ve vizualizacích je znázorněn pohyb návštěvníků okolo i vně objektu, ale chybí diagramy, které by lépe nastínily, jak interakce probíhá. Celkové hodnotím nápad projektu kladně s velkým potenciálem, ale chybí hlubší rozpracování.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování |
Bc. Dominika Štecová si ke své závěrečné práci zvolila složité téma metamorfózy průmyslové architektury. Použitá hypotéza z knihy A.L.Tsingové je zakončena výstižně větou; „nemáme jinou možnost, než hledat život v této ruině“. Oceňuji kvalitní přípravnou práci, mapování krajiny, historie, hledání zaniklých míst, která byla společným dílem obou diplomantek. Autorka pak sama vybrala konkrétní motivy, které použila ve svém projektu. Důležitý byl motiv srdce fabriky – hnací síly celého organizmu, v jejím případě se touto silou stala původní skladová hala. Koncept propojení staré haly a skleníků spolu se zvoleným programem pěstování rostlin pro vědecké účely hodnotím kladně. Zvolená forma tří skleníků je celkem banální, přesto nabízí mnoho možností. Nedůsledně působí aplikování myšlenky „morfující architektury“, která se odehrála pouze formálně a nenabízí další možné scénáře vývoje v prostoru a čase. Navíc na mě působí přístavba spíše odtažitě, víc než o vrůstání do starého je přístavba parazitem, který vyrůstá ven. Návrh tak pracuje s jinými principy, než deklaruje. Skleníky jsou odjakživa součástí průmyslové architektury, předložená interakce změny starého v nové (prostorová, materiálová, konstrukční) pracovala s tématem pouze v jedné rovině. Diplomantka statečně bojovala až do poslední chvíle, dala si za cíl hledání způsobu transformace krajiny po skončení dolování uhlí a její odpovědí je nová náplň reprezentovaná novou architekturou. Předložené řešení splnilo dobře formální aspekty navrhování, k dalším se bohužel nedostalo...
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Diplomová práce řeší urbanismus pouze na základní mapě se základními informacemi. Postrádám zde ucelenější názor na řešené území např. mizení hranice mezi zástavbou a krajinou, ale práce to nereflektuje. Autorka si vybrala k řešení část areálu napravo od společné osy. Nachází se zde dva objekty. Ten spodní – původní skladová hala - se stává výchozím bodem jejího návrhu. Autorka zvolila náplň pěstování zeleniny a ovoce v umělém prostředí skleníků, zkoumá tímto možnosti znovuoživení místa pomocí nové funkce a hledá nové hybridní formy zástavby. Dospěla ke třem samostatným podélným skleníkům, které se od stávající zástavby výrazně odklání. Konstatuje, že staré slouží pro zázemí, nové pro skleníky. Vzniklé meziprostory mezi skleníky nemají žádnou zřejmou funkci. Otázkou je, v čem je toto hmotové řešení přínosné. | |
| Architektonické řešení | C | Natočení skleníků ovlivnilo orientování ke světovým stranám. Proč jsou všechny stejně dlouhé a stejně natočené se nedozvídáme. Skleníky jsou napojeny na halu pomocí krčků, které jsou díky natočení hmot prostorově deformované. Jsou v nich umístěny schodiště a propojující lávky. Skleníky jsou napojeny z patra, aby se ponechala plocha parteru volná. Do haly autorka vkládá nové patro pro zvýšení podlahové plochy a odděluje tím administrativu s veřejnou části od technického zázemí v přízemí. Ústředním motivem je centrální prosvětlená dvorana. Napojení skleníků je logicky vyřešeno, hezky řešené je tvarování krčků a výsledná minimalistická hmota. Skleníky tak vedle sebe vypadají v perspektivě čistě a harmonicky. To narušují jen vertikální jádra středního patrového skleníku. Jako nevyužitou příležitost vnímám absenci většího prolnutí staré budovy s přístavbou – kdy nedošlo k metamorfóze, kterou autorka hledala. Namísto toho pracuje se starou budovou konvenčně a otevírá jí skleněnými plochami na všechny strany. Střešní světlík by vyřešil dostatečné osvětlení haly, stejně jako velké otvory s napojením skleníků. Větší kontrast mezi uzavřeností starého a absolutní transparentností nového by návrhu slušel. Kanceláře a další provozy by mohly být osvětleny z dvorany apod. Oponent dopručuje doplnit vizualizaci průhledu z dvorany směrem do skleníků. | |
| Provozní řešení | D | Autorka správně využívá skladovou halu pro umístění veškerého provozu, aby skleníky mohly zůstat čisté. Z napojení skleníků ale není zřejmé, jestli jsou přímo propojeny s halou nebo je mezi nimi nějaký předěl – filtr - pro zajištění kontroly mezi oběma prostředími. Zároveň není jasné, kudy a za jakých podmínek se tam bude návštěvník pohybovat. V tomto smyslu chybí jednoduché schéma, které by to dovysvětlilo. Předložené půdorysy jsou schematické a tak trochu nepřehledné, některé funkce (jako např. pěstírna hub) jsou do počtu. Zvolený program by mohl být úspornější a mohl by zabírat menší plochu a tím nabídnout svobodnější práci s prostorem a architekturou. Oponent doporučuje k obhajobě zpracovat graficky nebo jinak schemata různého fungování vnitřního provozu – pracovník/výzkumník, rostlinná výroba/návštěvník. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Vracím se zpět k natočení skleníků. Bylo by dobré toto podpořit nějakým výpočtem, grafem apod. V návrhu zcela absentuje informace o způsobu stínění (navrženy vnitřní rolety), způsob dělení skleněné fasády do navrhovaného rastru, výklopné a otevíravé výplně, solární folie ve střeše, apod., což bude ovlivňovat čistotu skleněné fasády. Oponent doporučuje k obhajobě dopracovat detail fasády skleníku a příčný řez s aplikací všech potřebných technických, konstrukčním a estetických požadavků. Toto řešení pak doplnit do textové zprávy. | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň je na dobré úrovni, na druhou stranu půdorysy a detaily by si zasloužily větší péči. Celkově na mě prezentace projektu působila srozumitelně, kvalita grafických výstupů je na slušné úrovni. |
eVSKP id 141117