UHER, J. Měření vodivosti živé tkáně při vysoké intenzitě elektrického pole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Poté co se pan Uher připojil k týmu zabývajícího se buněčnou elektroporací, mu byl svěřen úkol navrhnout, realizovat a vyzkoušet pracoviště pro měření měrné vodivosti vzorků kapalin a tkání. V rámci práce bylo zkoušeno několik typů měřicích přípravků a nakonec byla vyvinuta metoda, jejíž výsledky lze považovat za opakovatelné a prakticky použitelné. Přístup studenta ke všem úkolům lze hodnotit jako velmi aktivní a svědomitý. Ocenění zaslouží i časově poměrně náročné zpracování všech naměřených dat. Škoda jen, že některé zajímavé souvislosti a výsledky nebyly v textu práce více popsány a vysvětleny, aby byly lépe zřetelné i pro čtenáře, kteří nejsou s problematikou více obeznámeni. V každém případě však bylo zadání beze zbytku splněno a unikátní naměřená data jsou cenná pro další výzkum v oblasti elektroporace.
Předložená diplomová práce studenta Jakuba Uhera se zabývá měřením vodivosti živé tkáně při vysoké intenzitě elektrického pole. Práce je strukturována do šesti kapitol. První kapitola stručně uvádí čtenáře do problematiky elektroporace. Následující kapitola se věnuje měření elektrického odporu tkáně. Oceňuji zmínění výsledků a postupů měření z jiných vědeckých publikací. Nicméně kapitole by slušela trošku rozsáhlejší literární rešerše v této oblasti. Třetí kapitola diskutuje měřicí elektrody od jejich návrhu až po kompletní měřicí přípravek. Od čtvrté kapitoly se student věnuje experimentálnímu měření, které je jádrem celé práce. Je patrné, že student věnoval měření, zpracování a vyhodnocení dat mnoho času. Získané výsledky jsou zajímavým a cenným vhledem do poměrně tajemné části procesu elektroporace. V závěru postrádám zhodnocení, diskuzi, zda se podařilo ověřit či vyvrátit tvar závislosti měrné vodivosti na elektrické intenzitě. Po formální stránce si nejsem jistá, zda práce odpovídá předepsané šabloně (například číslování obrázků). Výtku bych měla také k titěrným a špatně čitelným popiskům os a hodnot v obrázcích 8, 9, 10. Některé další obrázky (např. 11) jsou miniaturní a zasloužily by si zvětšení a jiné právě naopak (např. 16). Na obrázky často chybí odkaz v textu (např. obrázek 5, 27, 28). Kapitola použité literatury se asi vymkla kontrole při formátování a vypadla také z obsahu. Po stylistické stránce je práce na dobré úrovni, ale vyskytují se zde drobné nedostatky jako překlepy nebo hovorové výrazy. Zadání práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě s 83 body.
eVSKP id 142715