JÁNEŠOVÁ, D. Dotykový senzor na skleněné desce s podsvíceným piktogramem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka Daniela Jánešová vypracovala bakalářskou práci, která svým charakterem je prací návrhářskou s následným vývojem a technickou realizací. Hlavním cílem práce byl návrh geometrie dotykového čidla a správné vyhodnocování stisku kapacitních tlačítek na skleněném panelu a následné ověření funkčnosti dle příslušné technické normy. Práce byla zadána firmou ARRS elektronik, s.r.o. Z odborného hlediska nemám k práci vážnějších připomínek, naopak musím vyzdvihnout cílený a systematický návrh, který vyústil v použitelnou realizaci. Zároveň bych rád zdůraznil přístup k samotnému návrhu a ověřování funkčnosti, kdy studentka na doporučení vyplývající z naší konzultace vyhledala program na vykreslování a výpočet elektrostatického pole, a to FieldScale. Pomocí něj bylo možné zdůvodnit mj. i chování kapacitního čidla za určitých podmínek. Byť program je drahý a na ústavu nedostupný, studentka aktivně komunikovala s jeho autory, kteří z obdržených údajů vygenerovali potřebné grafy. Práce byla také prezentována na studentské soutěži EEICT 2018. Kladné stránky z formálního hlediska jsou především přiměřená strukturovanost práce, kapitoly na sebe logicky navazují a vztahují se k tématu práce. Text práce je přiměřeně čtivý, i když místy popisně strohý. Použité literární zdroje jsou vhodné, v přiměřeném počtu, různého typu (tištěné i elektronické monografie, sborníkové příspěvky, technické normy aj.) a jsou řádně citovány, a to formálně téměř správně podle doporučené citační normy. Z hlediska jazykového shledávám práci rovněž velice kvalitní, propracovanou a zdařilou – se zanedbatelným počtem pravopisných chyb a překlepů (např. „standartním“ v abstraktu; „44 s, 14 s příloh“ v citaci nad Prohlášením; „má kapacitu ale“ na str. 9; „nebo zespodu mají“ na str. 13; „kolem 80ms“ na str. 14; „okolo 60-90 sekund“ na str. 16; „třiceti-denní verze“ na str. 23 aj.), dodržující současná pravidla jazyka českého. Celkový přístup Daniely Jánešové k řešení zadaného úkolu hodnotím jako výborný – úkoly řešila aktivně, s elánem sobě vlastním, samostatně a se zájmem, doporučení vyplývající z našich konzultací do práce vždy zahrnula. Pilně se věnovala též samotné konstrukční části panelu i ověřování funkčnosti celého sodobaru podle příslušné technické normy (ČSN EN 55014-2). Závěrem konstatuji, že zadání práce bylo zcela splněno. Protože studentka Daniela Jánešová prokázala vynikající schopnosti analyzovat a řešit nelehké teoreticko-praktické technické problémy, protože textovou část práce na bakalářské úrovni sepsala bezmála výborně, hodnotím její bakalářskou práci celkovou známkou A (výborně) s počtem 93 bodů a doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce řeší návrh kapacitního senzoru. Nejdříve nabízí popis vybrané technologie kapacitního snímání, dále je proveden návrh zařízení, poté jsou testovány a také simulovány provozní stavy zařízení, které jsou závěrem komparovány a vyhodnoceny. Textová část práce působí velmi úsporným dojmem. Jakkoliv je část závěrečného testování nejrozsáhlejší a nejkvalitnější, zbývající předchozí části nedosahují takových kvalit. V úvodní části je představena metoda snímání kapacitního děliče. Ta je realizována sadou obrázků s minimálními popisy. Asi by se slušelo do to části vložit rešerši dostupných technologií či řešení od různých výrobců, provést jejich popis a po vzájemné komparaci a diskusi vybrat nejvhodnější metodu. V části návrhu mi naopak chybí popis komunikace I2C spojující nadřazený mikrokontrolér a vybraný integrovaný obvod. Dále je uvedeno, že použitý senzor je programovatelný a lze u něj nastavit vybrané provozní parametry o čemž v části návrhu není zmínka. V části zabývající se programem v mikrontroléru, jehož název není patrný (je uveden pouze typ jádra), postrádám vývojový diagram běhu programu. Jsou zde popsány dílčí úseky kódu a popis vybraných registrů. Mám pocit, že bez úvodního diagramu a globálního popisu je tato kapitola málo vypovídající. Následující kapitoly pojednávající o simulaci provozu, výrobě a testování jsou zdařilé a odpovídají úrovni kladené na práci tohoto typu. Kapitoly jsou proloženy spoustou grafů, obrázků, simulačních výstupů a tabulek, což svědčí, že práce byla provedena včas a s poměrně velkým předstihem. Pokud by všechny kapitoly byly zpracovány s takovou pečlivostí, jaká byla věnována posledním čtyřem kapitolám, hodnotil bych práci jako výbornou. Z hlediska formy bych vytknul drobné nedostatky v absenci číslování vzorců, neumístění hlavních kapitol na začátek nové stránky, nebo obrázky s širou škálou rozměrů a se širokou škálou velikosti textů uvnitř obrázků. Práci hodnotím stupněm B.
eVSKP id 111761