NERADILKOVÁ, A. Generátor funkcí v systému Android [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předmětem práce studentky Anety Neradilkové byl návrh a realizace generátoru funkcí – obdélníku, sinu, trojúhelníku a pily pomocí mikrokontroléru platformy Arduino s uživatelským rozhraním pro OS Android. Studentka si pro řešení nastudovala potřebnou literaturu, seznámila se s principem generování funkcí, s principem DDS a sestavila software pro mikrokontrolér. Navrhla schéma zapojení přípravku – převodníku a souboru zesilovačů pro úpravu generovaného signálu. Poté byl proveden návrh grafického uživatelského rozhraní (dále GUI). Při snaze propojit vývojový kit Arduino Mega ADK s operačním systémem Android došlo k problémům, které nebylo možné v dané době vyřešit. Snaha o vyřešení by byla příliš velkou časovou zátěží v rozsahu celé práce, z toho důvodu bylo po dohodě s vedoucím GUI realizováno pomocí nástroje Matlab. Na straně mikrokontroléru je ale implementace do Androidu stále možná. Výsledkem práce je přípravek pro generování zadaných průběhů. U přípravku byla odzkoušena a realizována část po koncové zesilovače, samotné přepínání výstupů zůstalo ve fázi návrhu. Software pro mikrokontrolér je odladěn a po nastavení parametrů pomocí GUI samostatně generuje potřebné průběhy. Limity parametrů (frekvence, zkreslení) studentka v práci diskutuje. Na práci též oceňuji myšlenku řízeného zeslabení (soubor zesilovačů A=1, 1:10 a 1:100). Po formální stránce nemám k práci výhrady, pouze ve členění práce uniklo nelogické dělení na část 2.1. Použité zdroje jsou řádně citovány, obrázky jsou dobře čitelné a v textu jsou řádně odkazovány. Práci slečny Anety Neradilkové hodnotím známkou „velmi dobře“ / B.
Studentka představila práci, ve které se zabývala popisem funkčního generátoru, jeho návrhem a realizací s pomocí Arduina a Matlabu. Studentka v práci popsala vývojové diagramy pro realizaci jednotlivých funkcí generátoru a následně vytvořila programové vybavení v GUI Matlabu pro generování těchto funkcí. V další části pracovala na HW realizaci pomocí Arduina a potřebných prvků, včetně SW části Arduina. Vyhotovený funkční generátor pak ověřila proměřením osciloskopem. V práci uvádí ukázky výsledků. Zadání považuji za splněné, přestože došlo k odchýlení od prvotního směru s využitím Androidu místo Matlabu. K práci mám výtky zejména u formální stránky. V práci je občas obsaženo nepřesné vyjadřování nebo překlepy. Obrázky (např. na stranách 6 až 8) jsou zatíženy artefakty vzniklými při převodu a kompresi. U některých je znát menší kvalita a snížená čitelnost. Navíc u některých obrázků (např. obr. 1.7 a 1.8 a mnoho dalších v kap. 3 a 4) není uveden zdroj. Práce obsahuje i menší chyby, např. schéma na straně 25 je nedokončené. U práce považuji provedenou rešerši vzhledem k rozsahu a provedení na nižší úrovni. Některé celé kapitoly nebo rozsáhlejší podkapitoly jsou zde čerpány jen z jednoho zdroje literatury. Příkladem je rozsáhlejší kap. 1.3, kde studentka čerpá v celé části z jiné bakalářské práce. Naopak druhou, praktickou část, považuji za dobře zpracovanou.
eVSKP id 72847