HERR, T. Měření tepelné vodivosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce byla neúspěšně obhájena v řádném termínu a komise doporučila její dopracování. V necelých dvou měsících, které tak student dostal k dispozici, byla částečně přepracována teoretická část práce a především doplněna praktická část. Byly provedeny experimenty s různými materiály ve dvou základních uspořádáních s liniovým a bodovým zdrojem tepla. I když student pracoval ve vymezeném čase s větším nasazením než během semestru, i tak se opět dostal do časové tísně a zpracovaní a vyhodnocení experimentů tak již nemohl věnovat potřebnou pozornost. Z pohledu vedoucího mohu ale konstatovat, že požadavky zadání ve své minimální podobě odevzdaná práce splňuje a doporučuji práci k obhajobě.
Cílem bakalářské práce bylo nastudovat problematiku měření tepelné vodivosti materiálů stacionárními a nestacionárními metodami, provést průzkum trhu s měřicími přístroji pro měření tepelné vodivosti materiálů, experimentálně ověřit vybrané metody měření a dále prakticky realizovat laboratorní přípravek. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části jsou teoreticky popsány základní mechanismy šíření tepla, snímače tepelných veličin a metody měření tepelné vodivosti. Bohužel celá kapitola 2.2 vychází z jednoho citovaného zdroje, i když jistě existuje řada odborné literatury, která se danému tématu věnuje. Druhá část práce je věnována průzkumu trhu. Jak sám autor práce uvádí, srovnání parametrů přístrojů od rozdílých firem je náročné, neboť výrobci uvádějí rozdílné množství informací o jednotlivých přístrojích. Přesto se domnívám, že je výhodnější zpracovat průzkum trhu do přehledné tabulky, ve které by byly uvedeny základní parametry přístrojů (např. výrobce, rozsah, přesnost, atd.), a tuto tabulku dále okomentovat v textu. Poslední část práce je věnována praktickým měřením. Student v práci vyzkoušel jednu metodu měření - nestacionární metoda měření vodivosti s využitím pulzního zdroje tepla. Jako zdroj tepla byl použit jednak přímkový liniový zdroj tepla, a pak bodový zdroj tepla, kdy bylo ukázáno, že použití tohoto bodového zdroje tepla není vhodné pro dané měření. U prvního experimentu byly ověřovány vodivosti tří vzorků. Bohužel není v práci uvedeno, kolikrát byly jednotlivé vzorky měřeny (student uvádí v textu, že několikrát, v tabulce 10 jsou pak uvedena tři měření pro první a druhý vzorek, jedno měření pro třetí vzorek). V práci není detailní popis přípravku pro měření. Z obrázku 30 a ani z textu není možné zjistit rozměry vzorků a jaká je vzdálenost "a" vzorku od termistoru. Chybí výrobní čísla přístrojů použitých pro experiment, tudíž není možné měření opakovat. Zcela nevhodné se mi jeví výpočet chyby měření (kap. 4.1.6), mnohem výhodnější by byl výpočet nejistot měření, kde by se uplatnil vliv opakovaných měření a dále také vliv použitých přístrojů. Nevhodné je také popis grafů - obr. 34 až 40, kdy by bylo vhodné do popisu nebo titulku grafu uvést, jaká závislost je v grafu vynesena, pro jaký vzorek, atd. Po formální stránce mám tyto připomínky: 1) v práci není jednotné formátování textu, 2) u některých rovnic chybí jednotky (např. jednotka výkonu u rovnic na str. 14), 3) český abstrakt je v jedné větě odlišný od anglického, kdy v anglickém abstraktu se uvádí, že v práci je proveden přehled norem, což v českém abstraktu a ani v textu práce není. I přes uvedené výtky doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 68158