PETRSKOVSKÝ, A. Aerodynamické prvky osobních automobilů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Bakalářská práce pana Petrskovského se zabývá aerodynamickými prvky osobních automobilů, vysvětlením jejich funkce a vlivu těchto prvků na spotřebu paliva případně dojezdu elektromobilu a jízdní vlastnosti. V teoretické části jsou popsány základní principy aerodynamiky a vliv aerodynamiky na jízdní vlastnosti vozidla. Aerodynamika vozu je dále dána do souvislosti s ekologií a ekonomií provozu. Následující kapitola pojednává o konkrétních prvcích na osobních vozech běžné koncepce, doplněná o prvky nasazené na vozech sportovních. Velice pozitivně hodnotím poslední kapitolu, kde student posuzuje vlivy jednotlivých prvků pomocí CFD simulací na zjednodušeném modelu vozu. Během přípravy a vyhodnocení simulací student získal znalosti nad rámec výuky bakalářského studia. Bohužel kvalitu celé práce snižuje větší množství nepřesných či zcela špatných formulací, například v kapitole 2.3 je uvedeno, že výkon motoru je závislý na součiniteli aerodynamického odporu. Student k práci přistupoval aktivně a práci pravidelně konzultoval, přesto ne vždy zapracoval veškeré připomínky. Splnil však veškeré vytyčené cíle a tyto rozšířil o vlastní cíl obsahující CFD simulace.
Bakalářská práce pana Petrskovského sestávající se z 50 stran textu lze rozdělit do dvou částí, a to rešeršní část (35 stran) a praktickou část (15 stran). Rešeršní část je uvedena základními principy z oblasti mechaniky tekutin ve vztahu k aerodynamice vozidel, na což je navázáno vlivem aerodynamiky vozidla na jízdní vlastnosti. Dále je navázáno kapitolou popisující vliv aerodynamiky na jízdní vlastnosti vozidla, spíše se však jedná o vliv aerodynamiky na jízdní odpory a produkci emisí. V kapitole 2.3 nelze souhlasit s úvodním tvrzení že spotřeba paliva automobilu je podmíněna výkonem motoru, toto tvrzení není všeobecně platné. Pro lepší naplnění cíle 2 by bylo nutné lépe rozebrat jednotlivé jízdní odpory a spočítat jejich dílčí vliv na energetickou náročnost daného cyklu, resp. produkci emisí. Následující kapitola představující těžiště práce je zpracována na velmi dobré úrovni a představuje ucelený soubor současných aerodynamických prvků používaných napříč různými značkami a výrobci osobních vozidel. V některých částech je možné nalézt nepřesnosti, např. kapitola 3.9.6 popisuje systém DRS kde není zcela jasné kolem které osy se vyklápí křídlo, což vede k rozporu s popisem v textu a následnou ilustrací na Obr. 36. Za přínosné považuji zpracování poslední kapitoly, která je zcela nad rámec zadání. Namísto rešeršního zhodnocení vlivu jednotlivých aerodynamických prvků je provedena sada CFD výpočtů na zjednodušeném MIRA modelu. Pro získání uvedených výsledků si student musel osvojit znalosti které jsou obsahem až navazujícího magisterského studia. Zvolený postup a metody jsou zcela správné, je provedena kalibrace výpočtu a jednotlivé závěry jsou dobře formulovány. Vzhledem k disproporčním kvalitám úvodní části rešerše a vlastní praktické části hodnotím práci dobře. Do dalšího studia bych doporučil osvojit si teoretické základy a nadále se věnovat oblasti aerodynamiky vozidel.
eVSKP id 154221