ŠPIDLA, A. Metody optimalizace digitálních podpisů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadání se skládalo z několika dílčích cílů, kdy většina cílů byla splněna. Práce popisuje problematiku optimalizačních technik aplikovaných ve skupinových podpisech a byl vypracován program, který ověřuje efektivitu vybrané optimalizační techniky, tzv. dávkového ověřování, implementované na dva typy skupinových podpisů (schémata BBS a BS). Nicméně popis a zhodnocení aplikovatelnosti optimalizačních technik do ICT systémů je velmi stručný. Stejně tak je pouze velmi stručně zhodnocena výkonost a bezpečnost skupinových podpisů BBS a BS, které jsou optimalizovány pomocí dávkového ověřování. Student pracoval převážně samostatně a jeho aktivita během řešení závěrečné práce byla na dobré úrovni. Vytnul bych jen menší počet konzultací a jejich nepravidelnost v průběhu řešení diplomové práce. Zpracování práce je pouze na uspokojivé úrovni, kdy především absence kvalitnější diskuze a více experimentálních výsledků snižuje celkovou kvalitu práce. Formální zpracování práce je rovněž na uspokojivé úrovni. Kvalita obrázků 1 až 7 je nízká. Prezentace výsledků v tabulkách 1 a 2 zbytečně opakuje jednotku ms v každém řádku. Způsob citování odborné literatury stylem umístění reference na konec odstavce je nevhodný a nepřináší čtenáři představu, jaké informace z dané literatury byly využity v daném textu práce. Atributy a parametry například u popisu schémat BBS a BS nejsou dostatečně definovány. I přes uvedené výtky práci hodnotím jako uspokojivou. Celkové hodnocení 65 bodů / D.
Hlavním požadavkem zadání práce bylo srovnání různých druhů digitálních podpisů a analýza možností jejich optimalizace. Z tohoto pohledu považuji zadání za splněné, student srovnal základní algoritmy pro digitální podpis (DSA, EC, RSA) a analyzoval možnosti jejich optimalizace pomocí agregace. Vlastní teoretický popis metod je však často nepřesný, povrchní a zavádějící. Ze samotné práce není jasné, zda student pouze přejímá existující texty, či problematice skutečně rozumí. Metody optimalizace podpisů jsou přehledově uvedeny, jejich princip však není dostatečně vysvětlen. V praktické části práce mi chybí jasné rozdělení, které funkce byly implementovány studentem a které jsou převzaty z existujících knihoven. Není mi jasný způsob generování zpráv k podpisu. Výsledky výkonnostního srovnání algoritmů jsou přehledné, jejich aplikovatelnost do ICT systémů však není prezentována příliš srozumitelně. Formálně je práce přijatelná, největšími nedostatky jsou překlepy, občasné gramatické chyby a nesprávný formát citací.
eVSKP id 66726