TICHÝ, J. Studium vlastností pokročilých katodových materiálů pro lithno-iontové články [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Ing. Tomáš Kazda HODNOCENÍ ODBORNÉHO VEDOUCÍHO: Náplní bakalářské práce studenta bylo studium vlastností pokročilých katodových materiálů pro lithno-iontové články. V praktické části nás student uvádí do základů problematiky akumulátorů všeobecně, popisuje jejich historii, vysvětluje základní pojmy a rozdělení akumulátorů. Další část práce se soustředí již na problematiku lithno-iontových akumulátorů, popisuje jejich strukturu a princip funkce. Následuje přehledná a dobře zpracovaná pasáž věnující se katodovým materiálům, na niž navazuje část zaměřená na novější typy katod perspektivních pro budoucí praktické aplikace. Na závěr teoretické části se věnuje popisu použitých zařízení a použitých elektrochemických a fyzikálních metod a použitých zařízení. V praktické části student popisuje syntézu katodového materiálu a postup prací během měření. V práci porovnává dosažené výsledky jak čistého, tak dopovaného katodového materiálu. V závěru uceleně prezentuje dosažené výsledky. Práce je zpracována přehledně a v dostatečném rozsahu, student pracoval po celou dobu samostatně a aktivně si vyhledával zdroje literatury a osvojil si ovládání programového vybavení potřebného pro měření a analýzu elektrochemických a vlastností katodových materiálů. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 95b tedy A. PhDr. Ludmila Neuwirthová, Ph.D. HODNOCENÍ PRÁCE Z JAZYKOVÉHO HLEDISKA: Práce je z hlediska respektování pravidel standardního jazyka na velmi dobré úrovni. Gramatické chyby se neobjevují ani ve slovosledu jednoduché věty, ani při tvorbě souvětí. Student projevil znalost gramatických struktur, které jsou zakomponovány do jazykových funkcí nutných pro vyjádření určitého významu, např. obecná konstatování, definování jevů, jejich klasifikace, příčina a následek, popis metod a přístrojů použitých při experimentech, interpretace výsledků na základě provedených experimentů. Menší nedostatky student projevil ve znalosti užití členů. Styl práce je kombinací vědeckého stylu (technická prezentace problematiky) a stylu populárně-vědeckého (úvod, část mapující historii vývoje baterií, úvodní části k jednotlivým kapitolám). Hutnosti a sevřenosti obsahu jazykového vyjadřování dosahuje autor užitím tvarů jako infinitiv, gerundium, příčestí přítomné a příčestí minulé. Tyto neurčité slovesné tvary přispívají k úspornosti a preciznosti vyjádření. Autor používá jak souvětí souřadné, tak souvětí podřadné, které vystihuje vzájemné vztahy mezi jevy (časové, kauzální apod.). Zvláště při technické prezentaci problematiky převažují dlouhé věty. Autor ovládá vyznačení větné hranice interpunkcí a formálními spojovacími výrazy, i když v této oblasti psaného projevu se někdy dopouští malých chyb. Objektivní přístup ke zvolené problematice dosahuje užitím pasivních konstrukcí, neosobních vazeb, použitím aktivních konstrukcí s neživotným podmětem. V rovině lexikální práce vykazuje vysoké procento odborné terminologie. Student zároveň prokázal, že má široký rozsah neutrální slovní zásoby, která mu umožňuje prezentovat zvolené téma jeho práce v písemné podobě. Menší nedostatky, které student projevuje v dosažení zhuštěného stylu a věcnosti obsahu jazykového vyjádření nesnižují celkovou dobrou koherenci textu a jeho logickou stavbu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/94 bodů.
Závěrečná práce Ing. Tichého se zabývá moderním úsekem výzkumu lithno – iontových baterií, a to přípravou a vlastností nových druhů hmot pro kladnou elektrodu. Práce vychází z předchozích znalostí pracoviště. Její hlavní myšlenkou je ovlivnění vlastností těchto hmot přídavkem sloučenin skandia. Sloučeniny kovů vzácných zemin (hlavně yttria a céru) jsou dnes navrhovány nebo ověřovány pro zlepšení užitných vlastností hmot pro kladnou elektrodu vyznačujících se napětím kolem 3,5 V a slibujících tak vyšší dosažitelnou měrnou energii těchto článků. Syntéza materiálu proběhla podle mého názoru úspěšně. V části popisující elektrochemická měřená byl porovnáván studentem připravený LiSc0,05Ni0,45Mn1,5O4 s obvyklejším LiNi0,5Mn1,5O4 . Skandiem dopovaný materiál poskytl v počátcích poněkud vyšší kapacitu, která však v průběhu cyklování klesala. Hlavním přínosem práce je ověření vhodnosti či nevhodnosti dopování studovaného materiálu sloučeninami skandia. Výsledky práce jsou formulovány zřetelně a bez zjevných nepřesností. Práce má rozsah 33 stran textu včetně 25 obrázků a 20 citací odborné literatury. Práce je sepsána v anglickém jazyce v kvalitě odpovídající druhu publikace a jejímu účelu. Závěrem konstatuji, že práce v plné míře splnila všechny nároky na ni kladené. Proto navrhuji ocenění 95 bodů
Bakalářská práce studenta Studium vlastností pokročilých katodových materiálů pro lithno-iontové články je čistě odborná – zabývá se problematikou akumulátorů a principy jejich funkce, prostudováním dosavadního vývoje v této oblasti a zaměřením se na nové typy vysokonapěťových katodových materiálů. Po důsledném teoretickém vysvětlení problematiky následuje popis experimentální části práce a výsledků, ke kterým student na základě experimentů dospěl a jaký závěr učinil. Struktura práce je přehledná, jednotlivé části jsou jasně členěny a doprovázeny grafickými komponenty. Z jazykového hlediska je práce napsána odpovídajícím odborným stylem a tomu také odpovídají zvolené jazykové prostředky, které jsou úsporné, ale náležitě srozumitelné. Autor využívá širokou škálu gramatických jevů a dokáže je vcelku správně použít. Objevují se v ní ale opakující se problémy s použitím frekvenčních příslovcí – str. 4,5,19/5.1,28 a členů – str. 4,5,30. Dále jsou také opakující se chyby ve vztažných větách – str. 4,12/3.2.1, 3.2.2, 26 v popisku Figure 21. Na str. 11/3.1.3 se autor dopustil chyby při vynechání podmětu ve vedlejší větě, čímž změnil význam sdělení. Dále se objevují problémy s interpunkcí v souvětích a při vkládání vsuvek. V několika případech se autor vyjadřuje příliš zkratkovitě, což má vliv na pochopení jeho sdělení – str. 12/3.2.2, 19 – úvodní odstavec, poslední věta 1.odstavce v 5.1, nebo v závěru odstavce - 22/5.2. Místy se projevuje vliv českého jazyka v použití předložky „similar as“, nebo „only“ ve významu „even“. Samotný závěr mohl být ještě mírně rozveden. V práci nejsou překlepy. Formální náležitosti, jazyková stránka i grafická úprava jsou v pořádku, neshledávám v práci žádná závažná problematická pochybení a doporučuji ji k obhajobě. Navržená známka: B Otázky k obhajobě: Vysvětlete rozdíl mezi vztažnou větou definující a nedefinující a uveďte, jaké spojky vztažné se v anglickém souvětí používají.
eVSKP id 84146