BENÍŠEK, O. Stanovení standardní nejistoty měření teploty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem bakalářské práce bylo nastudovat problematiku stanovení nejistot při měření teploty, speciálně při kalibracích snímačů teploty, a stanovení nejistoty. Bakalářská práce navazovala na semestrální práci. Student se v průběhu letního semestru zaměřil na realizaci praktického měření, kdy si iniciativně domluvil možnost provedení kalibrace snímače teploty Pt100 v kalibrační laboratoři Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha. Dále provedl rozbor zdrojů nejistot, které vstupují do daného měření a výpočet kombinované a rozšířené nejistoty jednak klasickým postupem (metoda GUM) a dále metodou Monte Carlo. Student pracoval samostatně a iniciativně. Dostavoval se k domluveným ústním konzultacím a předkládal průběžně výsledky své práce. Domnívám se, že byly splněny požadavky kladené na bakalářskou práci.
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice stanovení nejistoty měření teploty pomocí klasických i moderních metod. Zadání práce je možné považovat na náročné a předpokládá zejména teoretické znalosti v oblasti analýzy a vyhodnocení nejistot měření a praktické zkušenosti s realizací experimentu a jeho vyhodnocením. Je možné konstatovat, že zadání bylo bez výhrad splněno. Z předloženého dokumentu je zřejmé, že student se v dané problematice velmi dobře orientuje a nastudované teoretické znalosti dokázal velmi dobře převést do praxe při vyhodnocení nejistot reálného experimentu, který není s ohledem na rozsah uvažovaných nejistot měření vůbec triviální. Práce je v celkovém rozsahu 69 hlavní textové části, což je nadstandardní rozsah pro tento typ práce. Je rozdělena do 7 hlavních kapitol, které jsou uspořádány v logickém sledu a jejich rozsah odpovídá jejich důležitosti. První teoretické kapitoly (č. 2 a 3) jsou přehledně zpracovány z citované literatury a tvoří základní stavební kámen práce, který zahrnuje definici, výpočet i analýzu nejistot klasickou metodou dle GUM i moderním přístupem s využitím metody Monte Carlo. Za těmito teoretickými kapitolami následuje návrh experimentu a analýza zdrojů nejistot uvedená v kapitole č. 5. Tuto kapitolu hodnotím velmi kladně, zejména s ohledem na rozsah popsaných potenciálních zdrojů, které vystupují v celkovém modelu měření teploty s využitím kovového odporového snímače teploty Pt100. Domnívám se, že takto obsáhle zpracovaný přehled zdrojů nejistoty nemají ani některá odborná pracoviště zabývající se kalibrací teploty. Na tyto kapitoly navazuje ryze praktický popis realizace experimentu a výpočet konkrétních nejistot. V závěru student vyhodnocuje celkové nejistoty jak klasickým způsobem s prezentací pomocí bilanční tabulky, tak i moderním stochastickým přístupem využívajícím metodu Monte Carlo a vzájemně je porovnává. Dosažené výsledky považuji za relevantní, i když jejich vzájemné porovnání by si zasloužilo hlubší rozbor, který je však již nad rámec bakalářské práce. Oceňuji i velmi dobře okomentovaný zdrojový kód v prostředí Matlab pro výpočet nejistot metodou Monte Carlo, který je součástí práce jak v textové podobě, tak i elektronicky. Po formální stránce práce obsahuje minimum překlepů a gramatických chyb. Po grafické stránce je práce na velmi dobré úrovni, všechny prezentované grafické výstupy jsou přehledné a dostatečně čitelné. Práce s literaturou je na velmi dobré úrovni, student využil kromě normativních dokumentů i odbornou literaturu v dostatečné míře. V podstatě nemám žádné zásadní připomínky k práci a domnívám se, že student bezesporu prokázal bakalářské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení výborně A/97.
eVSKP id 111070