KOPIČKA, M. Alternativní zdroje energie a jejich integrace do konceptu Smart Grids [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Marek Kopička zpracovával téma, které je v dnešní době hodně diskutované, ale zatím prakticky velmi málo řešené. Z toho také vyplývá stav řešení diplomové práce. Z velké části se jedná o monitorování stavu současné technologie Smart Grid a souvisejících technologií. Student prošel značně obsáhlý soubor referenčních materiálů a konzultoval dané téma s odborníky z praxe. Navštívil veletrhy a výstavy, kde byla šance zachytit konkrétní technická řešení a snažil se prakticky průběžně po dobu celého studia téma doplňovat novými poznatky a vlastními přínosy. Téma samo o sobě nedává příliš prostoru pro tvůřčí aktivitu a mohu tedy jako vedoucí pouze konstatovat, že hlavní tvůrčí činnost vidím právě v syntéze dílčích informací a jejich obsáhlý přehled s důrazem na aplikaci u alternativních zdrojů energie. Neočekával jsem konkrétnější výsledky a považuji práci studenta za naplnění zadání diplomové práce a splnění obecných požadavků na tento typ práce. Práci doporučuji k obhajobě.
1. Odpovídá diplomová práce uvedenému zadání v plném rozsahu? Předložená diplomová práce se zabývá tzv. alternativními zdroji energie a jejich integrací do konceptu Smart Grids. Obě zmíněná témata jsou vysoce aktuální, byť se zejména v oblasti Smart Grids zatím jedná o pojem ne zcela ohraničený a tím i o problematiku ne jednoznačně uchopitelnou. Z tohoto hlediska je i obtížnější provést technicky jednoznačné hodnocení. Autor v práci prokázal schopnost shromáždění a uceleného zpracování velkého množství informací potřebných ke zpracování témat, ať už přímo s popisovanými tématy souvisejících, nebo související pouze okrajově. V tomto smyslu předložená diplomová práce odpovídá uvedenému zadání v plném rozsahu. V kapitole 2 se autor věnuje alternativním zdrojům energie, vymezuje obsahově tento pojem v kontextu podmínek trhu v ČR, uvádí jejich aktuální stav, predikci a potenciál využití v ČR. Dotýká se také akumulačních technologií a jejich využití v souvislosti s vyrovnáváním zdrojů s proměnlivou dodávkou (FVE a VTE). Kapitola 3 popisuje vlastní koncept Smart Grids. Kromě základního vymezení pojmu se věnuje jednotlivým součástem Smartg grids: Smart meteringu (systému inteligentního měření, řízení a komunikace), komunikačním technologiím, integrací s různými zdroji a systémy. Poukazuje na výhody využití SG a zabývá se využitím konceptu v ČR (elektromobilismus, smart region Vrchlabí) i ve světě. Kapitola 4 je věnována distribuovaným řídicím systémům v energetice (DŘS). Obsahuje popis prvků DŘS, jací jsou na trhu dodavatelé těchto technologií, možnosti využití v energetice i mimo ni. V kapitole 5 se stručně popisuje role alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids. 2. Jak hodnotíte předloženou diplomovou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti? Kapitola 2 a 3, která se nejvíc dotýká vlastního zadání, je napsána v logické struktuře, jednotlivé kapitoly na sebe dobře navazují. V kapitole 4, věnované řídicím systémům v energetice, není zcela jasné, jaký vztah má celá tato kapitola k práci a k jejímu zadání. Kromě samotného výčtů DŘT, co umí a kdo je dodává, by mělo být alespoň stručně okomentováno, že SG jako systém zřejmě bude vznikat postupnou integrací těchto systémů již existujících a nově vznikajících. Kapitola 5, věnovaná roli alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids působí v kontextu s kapitolami 2 (AZE) a 3 (SG) obsahově poněkud nevyváženě (rozsah 1 strana). 3. Jiné poznatky, kritické připomínky. Zde je uvedeno několik připomínek, či podnětů, postupně dle odkazů na jednotlivé kapitoly: 2.2.2.4 Denní diagram zatížení Citace: „Relativní riziko velké nadvýroby je v letních dnech však uregulovatelné.“. Toto tvrzení je bez konkrétních vstupů (množství neřiditelných OZE a DDZ) a výpočetního prověření poněkud optimistické. Je pravdou, že jediným prověřením v reálném provozu zatím byl loňský rok, ve kterém se podařilo vše odregulovat, nicméně to nemůže zakládat na absenci obezřetnosti a potřeby dalšího detailního prověřování. 2.3.3 Predikce ceny Citace: „Dále i samotné zavádění systému SG si vyžádá nemalé investice a to nejen ze strany státu a provozovatelů ES, ale i ze strany konečného spotřebitele energie.“. Veškeré náklady se nakonec stejně promítnou na konečného spotřebitele, ať už v podobě daní, nebo ceny dané komodity. Citace následující věty: „Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům ušetřit roční náklady za energie, díky jejich lepší kontrole a možnosti regulace, kterou by měl systém SG podporovat.“. Tato věta je větou této doby, která ji chce takto slyšet (hrubě řečeno současný politicko-energetický populismus). Pokud bychom chtěli být přesní v kontextu předchozí věty, pak bychom to museli psát asi takto: Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům kontrolovat roční náklady za energie, aby jejich rostoucí výše měla na zákazníka co nejmenší dopad. To by mělo být umožněno zejména díky lepší kontrole a možnosti regulace, kterou by měl systém SG podporovat. 3.2 Metering V druhém odstavci se hovoří o „univerzálním smart metru“. Zde je vhodné zmínit, že pokud se jedná o vlastní měřící část, bude pro každou komoditu zvláštní měřidlo, které však může v komunikační oblasti kooperovat s jedním vybraným měřidlem (např. s nejčastěji uváděným chytrým elektroměrem) 3.2.1.3 AMI (Advanced Metering Infrastructure) AMI je často zmiňováno v severoamerickém regionu, svým popisem však odpovídá konceptu AMM, tedy jde o totéž, ne o rozšíření, jak se uvádí v kapitole. 3.2.1.4 Smart Metering (SM) Pojmy AMM, AMI a Smart Metering nestojí v nějaké technologické posloupnosti, jak to naznačují tyto tato a předchozí dvě kapitoly práce, jsou to téměř synonyma. Smart Metering je v tomto smyslu obecnějším pojmem. 3.2.1.5 HDO (Hromadné dálkové ovládání) Citace z konce kap.: „Přes všechny komplikace se systémem HDO spojenými by tento systém mohl fungovat v koexistenci se systémem SG. Myslím si, že by se měly dále zkoumat možnosti uplatnění tohoto zaběhlého systému řízení spotřeby a jeho možné role v budoucím „chytrém“ systému řízení sítě a to nejen z důvodu především ekonomického, ale i technického.“. Zde je nutné alespoň zmínit potřebu rozboru nákladovosti takové koexistence, neboť samotný provoz HDO s sebou nese také významné náklady, a pokud by koncept SM, popř. SG funkcionality HDO nahradil, bylo by nesmyslné držet tyto dva systémy paralelně. 3.5.2 Uživatelské služby Možnost řízení vlastní spotřeby bude většina domácností vnímat jako novinku v možnostech udělat něco pro čistější ovzduší a „zdravější“ planetu, ale i zejména jako možnost udělat něco pro vlastní peněženku. V celé této kapitole se poukazuje na důležitý moment, a to je finanční motivace pro zákazníka. Je nutné také doplnit jeho vnímání celé situace, zvlášť v situaci, kdy implementace SG ponese zvýšené náklady na výslednou cenu elektřiny. Podstatným vlivem zde také je reálný prostor pro nabízení úspor proti reálnému potenciálu, který může zákazník k nějakému řízení/odložení/omezení nabídnout. 5 Role alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids V 3. odstavci se mluví o roli PS, dle seznamu zkratek se jedná o přenosovou soustavu. Skutečně je tady míněna přenosová soustava? Mělo by to být obecně o síti, konkrétně v ČR a v kontextu OZE (AZE) není přenosová soustava hlavním problémem. 4. Zda, a v kterých částech přináší diplomová práce nové poznatky? + 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)? Práce poměrně uceleně podává základní informace o alternativních zdrojích energie, o konceptu Smart Grids, v tomto smyslu může být používána. Na druhou stranu je to velmi obecná tématika (hlavně co se týká SG), o které se zatím více píše, než skutečně realizuje, množství informačních dokumentů je v tomto smyslu velké. 5. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů? Autor použil rozsáhlou množinu pramenů, celkem 52, často se jedná o odkazy na webové portály zabývající se problematikou AZE a SG a také odkazy na portály zabývající se politikou státních zásahů. 6. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování). Práce je po formální i obsahové stránce (až na několik drobných překlepů) v pořádku. Určitým překvapením bylo neskloňování odkazů v textu na tabulky a obrázky, které bylo dáno použitím křížových odkazů v MS Word. 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)? viz. bod. 4. 8. Doporučujete práci k obhajobě či nikoliv? Diplomovou práci hodnotím kladně, přináší základní shrnující informace o zadaném tématu, v tomto smyslu splnila zadání. Přes výše zmíněné drobné výhrady doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 51969