VENKRBEC, L. Chemorezistivní senzor plynů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předmětem diplomové práce byla oblast chemorezistivních senzorů pro detekci plynů. V teoretické části práce student prokázal schopnost pracovat s literaturou, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části práce. Tu představoval výběr a testování několika materiálů pro aktivní vrstvy senzorů plynů při detekci amoniaku obsaženém v syntetickém vzduchu. Student postupně vybral a otestoval jak standardní materiál pro tyto senzory plynů, jako je oxid ciničitý, tak i nové materiály, jako jsou oxidy grafenu a uhlíkové nanotrubice. Na základě literární rešerše provedl i několik modifikací těchto materiálů pro dosažení vyšší citlivosti na vybraný plyn. Dosažené výsledky přehledně vyhodnotil a porovnal s údaji dosaženými v jiných pracích. Student Lukáš Venkrbec přistupoval zpočátku k práci na tématu poměrně laxně, ale postupně se pro téma nadchl a až do konce pracoval velmi zodpovědně a účastnil se schůzek v předem dohodnutých termínech. Věnoval se řádně studiu jím vybrané i vedoucím doporučené literatury a přicházel samostatně s návrhy řešení situací a problémů. Závěrečné zpracování práce se potýkalo s řadou obtíží, ale nakonec se studentovi podařilo najít jakési optimální řešení, i když ne úplně vše je zpracováno podle mých představ. Formální zpracování práce je i přesto na dobré úrovni. Věřím, že celková kvalita práce je dobrá a že bude přínosem pro další rozvoj Laboratoře mikrosenzorů a nanotechnologií. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení B 80b.
Student Lukáš Venkrbec se ve své diplomové práci zabývá problematikou chemorezistivních senzorů plynů. V teoretické části se soustředí především na obecný přehled funkčních principů senzorů plynů a uvádí přehled modifikací uhlíkových nanostrukturovaných materiálů. V praktické části uvádí základní charakterizaci vyrobených aktivních vrstev SnO2 a velkého množství vrstev s modifikovanými uhlíkovými nanostrukturami při detekci amoniaku za pomocí automatizovaného pracoviště pro charakterizaci senzorů plynů. Pro vybrané materiály jsou zde uvedeny naměřené základní parametry jako odezva, citlivost, doba odezvy a doba regenerace. Úvod práce je napsán zbytečně obecně se zaměřením na toxicitu konkrétních plynů a nevystihuje hlavní směr práce. V teoretické části na několika místech uváděné údaje postrádají faktické a logické sounáležitosti, jako například několikrát uvedený princip polovodivých senzorů plynů. Informace uváděné v rámci teoretické se tak často opakovaly na různých místech. V dalších oddílech, které se týkají praktické části měření, je již práce vzhledem k zadání zpracována výstižněji a odpovídá zcela zadání práce. Z toho, co mi zde chybělo, lze uvést systematické stanovení optimální pracovní teploty u všech testovaných vzorků, některé uváděné charakteristiky jsou redundantní (viz str. 38 obr. 22 a obr. 23) a na některých uvedených grafech není patrné, co která křivka reprezentuje (viz obr. 22). Někdy byly nevhodně zvolené aproximace naměřených charakteristik. Dále jsem postrádal důležité údaje týkající se přípravy vzorků, jako je atmosféra a tlak při žíháni apod. Kladně bych naopak hodnotil množství času vynaloženého při praktickém měření souvisejícím s množství zkoumaných materiálů a také uvedení přehledného souhrnu dosažených výsledků. Formální zpracování práce odpovídá požadovaným normám a je na standardní úrovni, až na občasné překlepy, chybějící slova jako např. spojení „zaměřena podrobné“ hned v abstraktu práce a občasné netechnické vyjadřování. Předkládaná práce byla napsána relativně dobrou češtinou a je čitelná. Z formálních nedostatků lze zmínit, že uváděné citace nejsou v jednotné citační normě, jsou zde opět překlepy (str. 17, „[4][5][5]”) a u jedné z náhodně vybraných citací (str. 30 - obr. 15 – cit.16) jsem nenašel souvislost s uvedeným obsahem. Na straně 36, obr. 20 je prezentován zmatečný údaj o teplotě. U celkového formátování práce bych se chtěl pozastavit také nad nepochopitelným rozdělením stránek 45, 46 a 66, 67. Dále u seznamu zkratek jsou zbytečně uvedené základní chemické prvky, ale zato zde chybí zkratky uváděné v práci jako tm, ci, to, tz a také jejich abecední řazení. Naopak pochválit lze kvalitu obrázků a jednotnost formátování. Dle mého názoru je celkové řešení této diplomové práce spíše na úrovni bakalářské práce, nicméně splňuje všechny formální požadavky a body kladené v zadání. Předkládané výsledky řeší aktuální problematiku zaměřenou na využití nanostruktur jako citlivého materiálu senzorů plynů a mohou tak posloužit pro další výzkum v této oblasti. I přes uvedené nedostatky lze vyzdvihnout dosažené výsledky a práci hodnotím známkou C/71b a doporučuji tuto práci k obhajobě.
eVSKP id 103579