ZÁVIŠKA, P. Restaurace audiosignálů založená na řídkých reprezentacích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Pan P. Záviška jevil o téma od počátku zájem. Pracoval samostatně a výsledky přibývaly konzultaci od konzultace, ačkoliv se mnohokrát ukázalo, že věci jsou reálně složitější než na papíře. Pavel Záviška také prokázal, že je dobrým programátorem. Dále oceňuji zejména rozsáhlou rešerši literatury a zvládnutí objektivních i subjektivních testů.
Diplomová práce Bc. Pavla Závišky podle mého názoru splňuje zadání ve všech bodech. Student nastudoval, popsal a implementoval pokročilou metodu pro restaurování klipovaných audiosignálů pomocí řídkých reprezentací a porovnal její výsledky s dvěma dalšími metodami. V praktické části navíc přišel s několika originálními myšlenkami, které nakonec dosahují velice dobrých výsledků. Práce je nadstandardně dlouhá (94 stran), ale je vhodně členěna a psána srozumitelně. Při čtení mi nejvíce vadilo nekonzistentní používání českých a anglických verzí slov např. tvrdý - hard, měkký - soft. Dále mi nepřijde vhodné užívat a skloňovat anglická slova clipping a declipping. Myslím, že v češtině se běžně používá počeštěná verze klipování. Po obsahové stránce mám výhrady ke kapitolám 4.3, 4.4 a 4.5. Zde se zmateně nejprve mluví o konečněrozměrném prostoru (první věta 4.3) a pak o prostorech funkcí L^2(R). Poslední věta na straně 40 není pravdivá. Nejedná se o kmitočtové charakteristiky, natož jen modulové. Navíc nemá smysl mluvit o skládání funkcí jako sloupců do matice. Poslední věta na straně 41 je logicky chybná. Tím, že se budou koeficienty váhovat, se nevyřeší, že se dvě vlastnosti vylučují. Po formální stránce práce obsahuje řadu drobných nedostatků: Popisky os v převodních charakteristikách na obr. 1.1, 1.3, 5.1 jsou vstupní signál, výstupní signál a mělo by být úroveň signálu popř. okamžitá hodnota signálu. Popisek osy y na obr. 1.2 by neměl být hodnota vzorku signálu, když se jedná o spektrum. Anglické popisky grafů na obr. 4.3, 4.4, 4.6. 7.5, 7.7. V kapitole 3.1 je zavedeno značení, které pak není důsledně dodrženo. Např. v rovnici (4.3) F_k je vektor a ne matice. V (5.1) G není skalár, ale matice. V nerovnosti (4.3) také není definována množina indexů sumy. V kapitole 5 se všude mluví o G jen jako o syntetizující matici Gaborovy transformace, přesto je pak v kapitole 6 na jejím místě použita i transformace CQT. Popis algoritmů v rovnicích (5.12),(5.20),(5.26),(5.27) by zasloužil nadpis. Osy grafu na obr. 4.1 nejsou popsané. Z obr. 7.2 není okamžitě jasné, že se jedná o poměr časů Condat/Douglas-Rachford. I přes uvedené nedostatky se domnívám, že práce je zdařilá a navrhuji ji ohodnotit stupněm A/92 bodů.
eVSKP id 101975