PEKAŘOVÁ, J. Vliv změny teploty na měření s 3D měřicím ramenem Hexagon Absolute Arm 8312 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Sámelová, Vendula

DP se věnuje aktuálnímu a prakticky významnému tématu z oblasti průmyslové metrologie. Studentka zkoumá, jak se proměnlivé teplotní podmínky promítají do přesnosti měření pomocí mobilního 3D měřicího ramene Hexagon Absolute Arm, které se dnes běžně využívá i mimo kontrolovaná prostředí. Uvedené téma je dobře uchopené s ohledem na aplikační potřeby praxe. Studentka k řešení přistupovala zodpovědně a samostatně. Po celou dobu zpracování pracovala systematicky a podle předem stanoveného plánu. Komunikace byla pravidelná a  bezproblémová, osobní i online konzultace probíhaly věcně a konstruktivně. Spolupráci hodnotím velmi pozitivně. Zadané cíle práce byly splněny. Teoretická část práce je rozsáhlá a zpracovává relevantní informace týkající se principu měření, vlivu teploty na konstrukční části měřicího zařízení a přehledu souvisejících norem. Použitá literatura je odborně vhodná (včetně zahraničních článků) a všechny relevantní části jsou řádně citovány. Místy by bylo žádoucí silnější autorské zpracování – některé pasáže přebírají informace přímo z citovaných zdrojů bez výraznějšího interpretačního odstupu. Praktická část práce je navržena korektně a byla realizována v odpovídajícím rozsahu. Experiment simuluje provozní měření v různých teplotních podmínkách a využívá vhodný etalon. Statistické zpracování je základní, avšak naprosto dostačující pro daný účel. Výsledky jsou prezentovány přehledně a interpretovány věcně. Přesto by bylo možné jednotlivé závěry více rozpracovat. Význam práce přesahuje rámec běžného aplikačního zpracování. Přestože je téma orientováno prakticky, řešení je postaveno na vlastním experimentu a vyhodnocení, jehož výsledky mají obecnější platnost. Zjištěné poznatky mohou sloužit jako podklad pro rozhodování o nasazení mobilních měřicích ramen v různých provozních podmínkách, pro interpretaci výsledků měření i pro nastavení kompenzačních opatření v metrologické praxi. Předpokládané využití výsledků při přípravě odborného článku navíc podtrhuje, že práce má nejen aplikační, ale i výzkumný charakter. Formální stránka práce je celkově korektní – po typografické i grafické stránce je text přehledný. Styl psaní však působí místy nevyrovnaně. V některých pasážích je text zbytečně popisný a opakuje informace bez nové přidané hodnoty, jinde se střídají složité technické formulace s velmi jednoduchými větami. To může narušovat plynulost čtení. Úvodní teoretická část místy působí jako izolovaný souhrn odborných poznatků, jejichž vazba na řešený problém není vždy zřejmá na první pohled. Tematické propojení rešerše s praktickými cíli práce by mohlo být těsnější, čímž by se posílila celková kompozice textu. Praktická část a systémový rozbor naopak působí logicky uspořádaně a dobře propojeně s cíli práce. Celkově se jedná o práci, která splňuje požadavky kladené na DP. Přes drobné nedostatky ve stylistické rovině jde o poctivě odvedené dílo s jasným praktickým přínosem a vysokou využitelností v praxi. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Marek, Tomáš

Diplomová Práce se věnuje měření délek pomocí souřadnicového měřicího zařízení s důrazem na vliv teploty na přesnost měření. Téma je aktuální a prakticky orientované, avšak zpracování zejména v části experimentální vykazuje několik zásadních nedostatků. Především není jasně zdůvodněno, jaká metoda měření byla zvolena – proč byla použita plocha jako vyhodnocovací entita a ne např. bod-bod. Tato volba není diskutována a chybí argumentace, proč je dané řešení vhodné pro zamýšlený cíl. Dále není specifikováno, jaký způsob vyrovnání  byl v použitém softwaru aplikován, což je pro správnou interpretaci výsledků klíčové. Rovněž není uvedeno, z jakých jednotlivých složek je spočítána rozšířená nejistota typu B – kapitola věnovaná nejistotám je popsáním vědeckého článku, ale chybí vlastní výpočet nejistot. Vyhodnocení měření je velmi stručné, často není zřejmé, proč autorka provedla určité kroky, případně proč určité možnosti nezvolila. To oslabuje technickou přesvědčivost celé práce. Některé pasáže působí pouze popisně, bez hlubší analýzy. Porovnávání zkušebního a ostrého měření se v práci objevuje, ale není zcela zřejmé, k čemu má takové srovnání sloužit. Z pohledu přínosu práce jde o vedlejší a spíše zbytečně rozváděnou informaci.  Autorka sice uvádí, že použila tzv. přepočet na referenční teplotu, avšak není vysvětleno, k jaké teplotě (a z jakého snímače) byly hodnoty přepočítávány, ani jak byla případná kompenzace provedena – co přesně bylo od čeho odečítáno. To je při práci s materiály jako jsou měrné koncové etalony zásadní informace. V části diskuze je zmíněno, že „v tomto případě se délka měrky změnila o 5,7 m/°C, z čehož pouze 0,2 m/°C připadalo na měřicí systém…“, ale tento výpočet nebo odvození není nikde v předchozí části práce vysvětlen. Uvádět podobná tvrzení bez důkazu nebo výpočtu je z metodologického hlediska nepřípustné. V závěru autorka uvádí, že přínos práce spočívá v popsání vlivu teploty na měření ramenem, ale tento popis je ve skutečnosti velmi stručný a postrádá podrobnosti, které by dané tvrzení více podpořily. Práci i přes výše popsané doporučuji k obhajobě ze známkou C.

eVSKP id 165798