KRYŠKA, V. Spektrální a směrové charakteristiky dvouplátkových hudebních nástrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student popsal z pozice organologie obecně nástroje, jejich historický vznik, ale už téměř vůbec ne hudebně akustické vlastnosti (například části nástrojů, ze kterých jsou složeny, jejich funkce, rejstříky, které mají, a způsob generování spektra, typický právě pro dvojplátky). Konkrétnější byl již u popisu měřených nástrojů, kde se alespoň základně věnoval rozměrům, počtu dírek/klapek, ale hlavně parametrům jednotlivých strojků. Obrázky strojků v tištěné podobě jsou tak malé, že nepůjdou přečíst, jen při velkém přiblížení v PDF. Volba tónů je popsána velmi lakonicky a není zdůvodněný výběr tónů, pro který se hudebníci rozhodli a co je k tomu vedlo – zda barevný lom v rozsahu, dynamický lom v rozsahu apod. Jsou zaměněny měřící metody za analytické, analytické metody (FFT) jsou pak rozvedeny jen lakonicky, ba téměř nedostatečně. U spektra spojitého, diskrétního a kombinovaného není uveden zdroj obrázku – tj. vzniká zde kolize s autorským právem. U popisu aplikace MATLAB student uvádí, ze kterého kódu vychází, ale nijak nespecifikuje, jak jej autorsky upravil a rozvedl. Srovnávací grafy harmonického spektra přinášejí konkrétní data a srovnání více tónů o stejné výšce, dynamice, ale hraných na různé strojky. Barevné rozlišení a zpracování není zvoleno šťastně, sytější barvy vizuálně zastírají ty jemnější. Polovina informací tak zaniká. Rovněž nejsou doplněny tabulky intenzity dílčích harmonických složek s rozdíly a komentářem, jak se to projevuje v témbru. Mimochodem je ve 2D FFT grafech zaměněna intenzita harmonických složek za amplitudy. Obrázky jsou popsány písmeny bez diakritiky. V kapitole o směrové charakteristice jsou smíchány FFT grafy se směrovými. Vůbec není uvedena metoda, kterou byla směrovost – polární paterny spočítány. Není využita metoda LPC pro stanovení a porovnání formantových oblastí, které u plného spektra dvojplátků vytvářejí tzv. arkády a ty zásadně ovlivňují typickou barvu jednotlivých nástrojů. Práce je plná gramatických chyb, nepřesností, nedokončených myšlenek. Uděluji nejspodnější hranici a to jen díky tomu, že bylo měření provedeno, nasbírána data a alespoň základně seřazena.
Student Kryška vypracoval praci jejichž úkolem bylo změření spektrálních a směrových charakteristik fagotu, hoboje, anglického rohu, duduku, zuzrnu a dalších nástrojů. Lze konstatovat, že zadání sice bylo částečně splněno, ale prezetace výsledků je na velmi nízké úrovni. Rozsahem se jedná a bakalářskou práci podprůměrnou. Student nešikovně využívá velkého množství fotografií, u kterých nejsou uvedeny zdroje (např. Obr. 3.1). Dále grafické závislosti nejsou vektorovou grafikou, obzvlášť u spektra u jednotlivých nástrojů a take u směrových charakteristik. U spektrálních zobrazení byly velice nešikovně zvoleny barvy jednotlivých strojků, a tudíž výsledky se jeví jako nejednoznačné a zkreslující. Jazyk práce obsahuje vyšší množství jak gramatických chyb (i spousta překlepů), tak těch sazebních (jednopísmenné předložky a spojky na konci řádku, mezislovné mezery, zužené mezery mezi hodnotou a jednotkou, apod.). V implementaci není zcela jasné, která část kódu je vlastní, a která je převzata od „kolegy“ Bc. Pavla Hanzálka. V části Volba tónu se student odvolává na vedoucího práce, avšak není jasně definováno z jakého důvodu byly zvoleny tyto tóny. Dále v závěru postrádám vzájemnou relaci všech měřených nástrojů, jak to vyžadovalo zadání. Na základě zmíněných faktů lze usuzovat, že práce byla vypracována na poslední chvíli a nedosahuje příliš vysoké úrovně, a proto nedoporučuji práci k obhajobě s hodnocením 45 bodů za F.
eVSKP id 110474