KEPRT, J. Bezsensorové polohové řízení solenoidu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Student k řešení zadané diplomové práce přistupoval aktivně a zodpovědně. Řešenou problematiku zvládl na úrovni odpovídající požadavkům na diplomovou práci. Jeho velkým hendikepem je schopnost prezentace dosažených výsledků.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předkládaná diplomová práce se zabývá náhradou tradičního způsobu řízení solenoidu bezsenzorovým. Poloha jádra solenoidu je odhadována na základě měření proudu, resp. jeho zvlnění. V porovnání s původním zadáním a původní verzí práce odevzdané v ak. roce 2014/2015 došlo ke změně vedoucího. Předkládaná práce vykazuje oproti původní verzi také výrazný kvalitativní posun. Text práce sestává ze třech základních logických celků - rešeršní části s teoretickým úvodem, simulačního modelování, a realizace samotné experimentální soustavy a jejího řízení. Rešeršní část práce začíná velmi stručným odvozením matematického modelu solenoidu. Následuje zdařilá část práce, v níž je popsána motivace, základní omezení a úvahy v návrhu algoritmu. V oblasti simulačního modelování student implementoval odvozený model v MATLAB/Simulink a odladil jeho funkci. Model je následně využit v návrhu algoritmu pro odhad polohy jádra ze zvlnění měřeného proudu. V praktické části práce student v kooperaci realizoval HW pro měření proudu pomocí čidla LEM a teplotní kompenzaci. Implementace výpočetních a řídicích algoritmů je realizována na platformě dSpace. V průběhu řešení praktické části práce bylo identifikováno mnoho úskalí bezsenzorového způsobu odhadu polohy - například v oblasti filtrace měřeného proudu, neznalosti BH křivky, či extrémní výpočetní náročnosti navrženého algoritmu. Z textu práce se autor jeví jako zdatný experimentátor. Po stylistické stránce však práci škodí časté hovorové formulace, např. "Na cívku byl připojený LCR měřák a jádro měřila PT100" v kap. 6.2. Po věcné stránce pak lze vytknout např. tvrzení "Náběžná hrana je děj..." v kapitole 2.5, nebo "odporové čidlo PT100 je to polovodičová součástka, ..." v kap. 3.3. Výrazně kladně hodnotím zejména odvahu studenta k volbě takto náročného tématu, které odpovídá nárokům na témata disertačních prací. Úroveň značně sráží stylistické chyby, formální nedostatky a neschopnost studenta srozumitelně formulovat vlastní závěry. I přes zřejmé nedostatky došlo k faktickému splnění všech cílů zadání. Práci hodnotím jako průměrnou stupněm C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | E | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 89294