ŠIMČÁK, P. Odhad tepové frekvence ze signálů PPG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2025.
Tématem Bakalářské práce je odhad tepové frekvence (TF) ze signálů PPG. Zadání práce autor splnil s výhradou, že stručný přehled metod odhadu tepové frekvence ze signálů PPG omezil na tzv. Elgendiho metodu, kterou popsal poměrně zevrubně; s výsledky této metody porovnával výsledky svých algoritmů. Dále stručně popsal princip odhadu kvality signálu podle Orphanidou; metodu pak v práci považoval za referenční, což nepovažuji za vhodnou volbu, protože databáze BUT PPG obsahuje referenční anotace o kvalitě signálů. K vlastním algoritmům autora pro detekci systolických vrcholů v PPG a následný odhad TF, nemám připomínky. Za inovativní lze považovat pokus o využití Hjorthových deskriptorů: mobility pro odhad TF a indexu spektrální čistoty (SPI) jako jeden ze vstupů pro posouzení kvality signálů. Výsledky odhadu TF oběma autorovými metodami jsou přijatelné v porovnání s výsledky referenční Elgendiho metody. K automatickému hodnocení kvality PPG signálů autor využil model náhodného lesa (RF), který jako vstupní příznaky využívá Shannonovu entropii a SPI. O optimální volbě příznaků asi nesvědčí, že ze 105 kvalitních signálů databáze BUT PPG je 33 mylně označeno za nekvalitní. Jiné kombinace příznaků autor nezkoumal. Pokud jde o formální úpravu a jazykovou úroveň technické zprávy, nemám připomínky. Prezentační úroveň technické zprávy i její rozsah jsou vyhovující, Neodpustím si jen některé připomínky: v seznamu literatury je uvedeno 24 položek, ale v textu chybí odkazy na 8 z nich. V seznamu zkratek je SPI správně označena jako index spektrální čistoty, v textu mylně jako spektrální index výkonu. Matice záměn v Tab. 7.13 má chybný popis. Konzultace mohly být častější, k některým tématům (např. k hodnocení kvality signálů) proběhly až krátce před odevzdáním práce. Přes uvedené připomínky doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou C s bodovým hodnocením 70 bodů.
Bakalářská práce se zabývá problematikou odhadu tepové frekvence (TF) ze signálů fotopletysmografie (PPG). Jedná se o přepracovanou verzi původní práce, která nebyla obhájena. Oproti původnímu znění oceňuji výrazně jiný přístup k řešení – použití jednoho dostupného algoritmu jako referenčního a snahu o vlastní návrh a implementaci dalších postupů. Rovněž nutno hned na začátku podotknout, že hlavní výtka - absence odhadu kvality signálu, byla nyní zapracována a zadání práce tak lze považovat za splněné v plném rozsahu. Teoretická část podává základní přehled využitelných metod, i když některé pasáže jsou možná zbytečně rozvleklé a proti původní verzi práce nabyly na objemu bez přidané hodnoty. Popis navrženého algoritmu v kapitole 5 je rozpracovaný, i když zdlouhavý. Některá rozhodnutí studenta mi nejsou jasná - například rozhodnutí nahradit expertní anotaci kvality signálů jiným algoritmem, který je pak použit jako srovnávací základna. Obr. 6.6 sice ilustruje srovnání kvality podle dvou přístupů, nicméně nějaká forma numerického zhodnocení by zde byla vhodnější. Nerozumím rovněž proč student používá metriky jako SE a PPV, když je možné je použít jen na jedné databázi a na dvou algoritmech, navíc tyto metriky dosahují velmi vysokých hodnot, které snižují jejich rozlišovací schopnost. Rovněž uvádění poměru "dobrý:špatný" není vhodné, neboť pro objektivní srovnání si tento poměr musí čtenář stejně přepočíst do jiného formátu. U popisu práce s modelem v kapitole 7.3 postrádám bližší popis velikosti trénovacího datasetu, poměru trénovacích a testovacích dat a informace o jeho vyváženosti. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Student ne vždy dodržuje jednotnou terminologii – například zkratky jsou po jejich definování často znovu nahrazovány celým názvem. Na obrázku 7.13 jsou špatně popsány osy. Při odkazech na literaturu by měl být článek citován při první zmínce v textu. Některé položky ze seznamu literatury nejsou v textu odkazovány. Přes uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D (65 bodů).
eVSKP id 167587