FEDORKOVÁ, Z. Moravsko-slezská filharmonie Ostrava, Černá louka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.

Posudek vedoucího

Gürtler,, Ivan

Pre pochopenie nielen urbanistického, ale aj hmotovo-priestorového, architektonického a dispozično-prevádzkového konceptu je zdokumentovaných vo výkresovej časti niekoľko jasne vysvetľujúcich schém. Parter, “plintus”, objektu tvorí zlatistá ortogonálna trojpodlažná hmota, z ktorej čnie ako dominantný prvok celého klastra sklenený kubus veľkej koncertnej sály, do ktorého je vložená vlastná veľká koncertná sála – systém “dom v dome”, výhodný najmä pre eleminovanie urbanistickej akustiky. Naopak v blízkosti vestibulu je formou “vybratia” – basreliéfu navrhnuté átrium, ktoré vytvára pohodové prostredie aj v blízkosti dvojpodlažnej kaviarne s výstupom na strešnú terasu. Táto inak zaujímavá a jednoduchá hmotová kreácia vo mne skôr evokuje klasické operné domy, ako moderný koncertný dom. Dievčenskú lyriku nezaprela diplomantka ani pri pomenovaní okolitých ulíc /Organová, Flautová, Husľová, Basová ulica/, vymedzujúcich nielen objekt, ale zabezpečujúce aj všetky formy dopravy a prístupov k objektu. Tie sú navrhnuté vhodne, aby sa nekrížili prevádzky jednotlivých funkčno-prevádzkových celkov. Naviac, mestotvorný parter aby čo najviac aktivoval priľahlé verejné priestory i mimo ťažiskových programov filharmónie. Hlavný vstup orientovaný do severného nárožia navodzuje väzbu na historické Masarykovo námestie. Hlboký hlavný vestibul priestorovo determinuje monumentálne jednoramenné schodisko a v pozadí šatňový “záliv”, ktorý pri plnom využití celého objektu môže byť kolíznym bodom. Nedostatkom je, že v tejto úrovni, v blízkosti šatní nie sú tak prepotrebné hygienické zariadenia /umyvárne, záchody/ s úpravňami, potrebné pre návštevníkov v každom ročnom období. Návrh náročného typologického druhu, akou je filharmónia s požadovanými kapacitami pôsobí kultivovane, avšak nie presvedčivo vo vzťahu k okolitej zástavbe, čo chýba zdokumentovať najmä v ortogonálnych pohľadoch. Otázky a náměty k obhajobě: Akým spôsobom sa premieta pootočenie veľkej sály na raster konštrukčných modulov v nižších podlažiach? Nebudú mať pod ním zosilnené piliere dopad na zúženie parkovacích priestorov v podzemných parkovacích podlažiach? Aký je konštrukčný modul?

Posudek oponenta

Rusín, Tomáš

Objekt filharmonie s takto rozsáhlým programem je velmi náročným úkolem, zvláště pak pro diplomanta. Je nutné již zpočátku konstatovat, že komplikované zadání bylo v projektu naplněno. Urbanisticky je objekt umístěn v rastru nově navržené výstavby a disponuje dostatečně rozsáhlým a reprezentativním veřejným předprostorem. Základní otázkou projektu zůstává, zda li není natočení centrální hmoty sálu spíše na újmu celkovému vyznění, zda není spíše příliš těžkopádným přáním a touhou po akcentu, který ve svém důsledku spíše znejasňuje řešení a není přínosem ani po formální stránce. Toto „vbourání“ sálu do přehledné a racionální dispozice pak vytváří kolizní momenty, které je nutné těžkopádně dispozičně řešit – např. formálně problematická kolize rastrů sloupů ve foyeru, provozní chodba kolem sálu vytvářející zbytkové prostory místností. Převládající racionální ortogonalita, včetně vloženého atria je pak znejasněna a natočení sálu ve svém konečném důsledku vyznívá jako zbytečná schválnost. Jako pozitivum je potřeba vyzdvihnout snahu o práci s přirozeným světlem, přestože většina produkcí filharmonie je provozována ve večerních hodinách. Architektonické ztvárnění fasády klade důraz na abstraktní kontrast dvou dominantních hmot. Jeví se jako vyvážené, materiály obvodového pláště jsou zvoleny vhodně a dostatečně by plnily reprezentační funkci objektu.Samotný interiér sálu by si zasloužil větší pozornost a především z hlediska akustického by zajisté došlo k jeho přeřešení. Graficky je práce zpracována na průměrné úrovni s grafikou dostatečně vypovídající o obsahu práce. Závěrem lze konstatovat, že i přes velmi obtížné zadání diplomantka práci zvládla a doporučuji její diplomovou práci k obhajobě.

eVSKP id 51016