BORDOVSKÝ, L. Hodnocení LED náhrad světelných zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Bc. Lukáš Bordovský měl ve své práci s názvem Hodnocení LED náhrad světelných zdrojů provést literární rešerši týkající se náhrad světelných zdrojů, provést jejich kontrolní měření, zhodnocení a učinit závěry z naměřených dat. Tyto úkoly student splnil. Ke zpracování mám ovšem pár připomínek. V práci se vyskytuje poměrně dost překlepů, což snižuje její úroveň. Tento nedostatek je poměrně silně vyvážen praktickým měřením, které potvrdilo obecně předpokládané úskalí LED náhrad. Další výtkou je skutečnost, že student v některých pasážích zaměňuje svítidlo za světelný zdroj, nebo to alespoň tak z textu vyplívá, což čtenáře dost mate. Jako velký nedostatek ale hodnotím absenci jakéhokoliv vztahu, či příkladu výpočtu hlavně v kapitole 10 Ekonomika návrhu osvětlovací soustavy. Celkové hledisko práce však hodnotím velmi pozitivně, neboť přináší nezávislý pohled na aktuální tématiku v oblasti nasazování LED technologií do osvětlovacích soustav. Rád bych, ale aby u obhajoby zaznělo konečné stanovisko plynoucí ze studentovi práce, zda-li LED náhrady zavádět či nikoliv, případně za jakých podmínek. Dále pozitivně hodnotím i studentův přístup k řešení dané problematiky, kdy pracoval více méně samostatně a metodicky správně. Práci doporučuji k obhajobě a s přihlédnutím k uvedeným nedostatkům ji hodnotím stupněm VELMI DOBRĚ (86 bodů).
V této práci se student Bc. Lukáš Bordovský zabýval hodnocením LED náhrad konvenčních zdrojů ve svítidlech. Práce je rozdělena na dvě základní části – část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se pan Bordovský zabývá představením základních fotometrických veličin, rozdělení světelných zdrojů a jejich základních principů činností a věnuje se rešerši poznatků v oblasti možných náhrad konvenčních světelných zdrojů, včetně poznatků z oblasti legislativních požadavků. Teoretická část je vhodně členěna, její úroveň snižuje vysoké množství chyb, překlepů, odborných nepřesností a laických vyjádření, nepatřičných v práci tohoto druhu. V kap. 3.3 Lineární zářivky diplomant uvádí, že lineární zářivky vyrábějí okolo 70 % umělého světla na světě – odkud tuto informaci čerpal? V kap. 3.4 Kompaktní zářivky diplomant uvádí, že KZ mají o 60 – 80 % vyšší účinnost než standardní žárovky. To se zdá být poněkud málo – odkud diplomant tuto informaci čerpal? Dále uvádí, že KZ po zapnutí „naběhnou pouze na 50 % sv. toku“, používá termín „LED žárovka“ a podobné zavádějící a odborně nepřesné, či chybné termíny. V obr. 4.3 není jasné, zda se jedná o teplotní závislost sv. toku diody konkrétní, či se jedná o obecný trend pro LED. V kap. 5 jsou uvedeny výhody použití náhrad sv. zdrojů s LED, ale nejsou již zmíněny nevýhody, např. podstatně nižší sv. tok – to se zdá být dost podstatnou nevýhodou. Navíc se dále uvádí jako výhoda provoz svítidla bez předřadníku, což je krajně zavádějící. Ostatně v dalším odst. věnovaném omezení míhání světla už jsou předřadníky nutné k provozu zmíněny. Chybí citace u tab. 5.2. V poslední větě na straně 32 věnované použití zpětnovazebního obvodu pro kompenzaci stárnutí LED modulu si diplomant protiřečí. V tab. 6.2 diplomant používá termíny sv. zdroj a svítidlo pro totéž – tyto termíny mají zcela jiný význam. Na str. 37 a 38 u značení LED modulů je zmiňována hodnota (bod) „tc“, ale není jasné, co tato hodnota označuje. Hlavním bodem praktické části je ověření fotometrických parametrů náhrad sv. zdrojů v porovnání s konvenčními sv. zdroji (v tomto případě s lineárními zářivkami). Toto je provedeno poměrně kvalitně s ohledem na všechny důležité parametry sv. zdrojů, případně kompletního svítidla. Výtku směřuji k neoznačení veličin v tabulkách 7.2 – 7.8. Díky neoznačení jednotlivých veličin dochází k výraznému snížení vypovídací hodnoty těchto tabulek – je zde uváděn měrný výkon sv. zdroje udaný výrobcem (teor. hodnota) a je porovnán s měrným výkonem celého svítidla, který byl změřen (tedy měřená hodnota). Ovšem do příkonu svítidla je již započítán i příkon předřadníku – tedy jsou porovnávány neodpovídající hodnoty. Dále je zde uváděn účiník svítidla v souvislosti s překompenzováním svítidla při použití LED sv. zdroje. Bylo by vhodné značit, zda se jedná o induktivní či kapacitní charakter účiníku. V praktické části je uvedeno, že při použití LED náhrad byl startér svítidla buď zkratován, nebo vypojen, ale není zmíněno, jak bylo provedeno zapojení stávajícího předřadníku – byl odpojen, nebo byl použit spolu s LED sv. zdrojem? A jaký typ předřadníku byl vlastně použit (indukční, elektronický)? Tato záležitost není v souvislosti s provozem LED náhrad diskutována, přitom jde o zásadní záležitost s hlediska energetické účinnosti. Dalším bodem praktické části práce je provedení jasové analýzy poměrů ve svítidle při použití jednotlivých LED náhrad a při použití lineárních zářivek a zároveň je provedeno i měření vyzařovacích spekter LED náhrad a zářivek. Posledním bodem je ekonomické zhodnocení použití LED náhrad ve třech příkladech osvětlovacích soustav ve srovnání s použitím lineárních zářivek. Všechny praktické úkoly jsou provedeny poměrně přehledně, ale práci chybí důkladnější diskuze a vyhodnocení změřených veličin a získaných poznatků, což snižuje výslednou odbornou hodnotu práce. Práce jako celek naplňuje požadavky zadání v plném rozsahu a její kvalita odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Hodnotu práce snižuje velké množství chyb, překlepů, odborných nepřesností a nedostatečná interpretace získaných výsledků měření. S ohledem na výše uvedené skutečnosti doporučuji práci k obhajobě před komisí SZZ a doporučuji ji hodnotit známkou dobrou (C).
eVSKP id 66486