JAŠEK, V. Příprava a charakterizace povlaků hnojiv s řízeným uvolňováním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Figalla, Silvestr

Student Vojtěch Jašek prokázal během řešení diplomové práce značnou zručnost při práci v laboratoři i široký teoretický rozhled a zájem učit se všemu novému. Pro aktivní přístup studenta je rozsah experimentální práce značně široký. Práce byla koncipována jako průzkum možností a hledání možného řešení povlakování hnojiv pro jejich řízené uvolňování. Pro velké množství nabízených možností řešení problému povlakovacích polymerů tak práce může místy působit až příliš rozbíhavě. Během zpracování práce byla experimentálně ověřována možnost praktické syntézy celé řady nových polymerních materiálů s předpokladem jejich možné biodegradability. Samotná textová část práce obsahuje pouze část těchto experimentů. Z časových důvodů nebylo možné dokončit testy biodegradability připravených povlaků, byť již byly započaty ve spolupráci s UCHTOŽP. Studentem získané výsledky představují dobrý základ pro další studium těchto povlakovacích materiálů a jejich prekurzorů. Některé navržené a teoreticky připravené materiály byly dle dostupných zdrojů syntetizovány vůbec poprvé. Student pro svůj značný zájem o tento obor bude na dané problematice pracovat i nadále v rámci doktorského studia. Jako vedoucí práce proto navrhuji známku A- výborně.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Vojtěch Jašek se ve své diplomové práci věnoval přípravě a charakterizaci povlaků s cílem jejich využití při vývoji hnojiv s řízeným uvolňováním. Téma práce považuji za velice zajímavé, rezonují v něm aktuální témata ekonomicko-společenská (udržitelné zemědělství) i vědecká (výzkum a vývoj nosičů s řízeným uvolňováním) a zároveň ve své interdisciplinaritě klade vysoké nároky na kompetence studenta v oblasti organické syntézy a fyzikálně-chemické interpretace vlastností připravených materiálů. Mohu konstatovat, že této náročné výzvy se Bc. Vojtěch Jašek zhostil na výbornou. Předložená diplomová práce představuje zdařilé dílo jak z hlediska obsahového, tak také formálního. Autor píše srozumitelnou, čtivou formou, a jak v úvodní rešeršní části, tak i při prezentaci vlastních experimentálních výsledků je z textu patrný osobitý přístup. Pečlivost, s jakou student k jejímu zpracování přistupoval, dobře ilustruje to, že v případě rovnice (29) na str. 37 dokonce student iniciativně opravil chybu vyskytující se v původním literárním zdroji. Zároveň mě potěšilo, jak při intepretaci svých experimentálních výsledků využíval znalostí získaných ve fyzikálně-chemických kurzech (konkrétně o vlivu mezimolekulových interakcí na materiálové chování). Textový rozsah práce je nadstandardní, a také objem realizovaných experimentů považuji za chvályhodný s ohledem na okolnosti, které vznik práce doprovázely. Z hlediska formálního musí čtenář velmi pečlivě a dlouho hledat alespoň něco k vytknutí, takže krom malého množství běžných překlepů si dovolím upozornit snad jen na: - formálně chybné využití cizojazyčných obrázků v česky psaném textu, - nevhodné uvádění anglických synonym v závorce jako součást titulku kapitol (kap. 2.3 včetně podkapitol), - dvojtečku na konci textu předcházejícího podkapitolu 2.4.1 na str. 32, - stylisticky neobratné využití termínu „završuje“ v popisku obr. 22 na str. 30, - chybný odkaz na rovnici (1) na konci druhého odstavce téže strany. Podobně i z věcného a obsahového hlediska nacházím jen málo ke komentování, snad jenom následující: - Je hnůj skutečně dobrým příkladem CRF, jak autor uvádí na str. 8? Nejedná se v jeho případě spíše o zpomalené než řízené uvolňování nutrientů? - Kde jsou ve struktuře poly(ethylen-co-vinylacetátu) k nalezení karboxylové skupiny (viz str. 17)? - Js v rovnici (10) na str. 34 představuje difúzní tok hnojiva, nikoliv roztoku hnojiva. - U popisu 25 na str. 38 je nesoulad v teplotě uvedené v textu a v titulku obrázku. U stejného textu se domnívám, že vyhasínací fáze difúze je patrná (alespoň u dvou ze tří testovaných vrstev) i při teplotě 25°C. - U popisu experimentálních metod a postupů chybí nezbytná specifikace FTIR analýz (viz otázka k obhajobě č. 1). Dále je nesoulad mezi schématy syntéz a textem jejich komentáře v celkovém čase metakrylace (8 vs. 9 hod) a v teplotě akrylace (80°C vs. 90 °C). Zároveň bych doporučil u rovnic, které nejsou přímo v práci odvozeny, uvádět zdrojové reference (rovnice v kap. 3.2.1 – 3.2.5). - Při prezentaci výsledků FTIR doporučuji u frekvence komentovaných absorpčních pásů více konkretizovat. Např. často diskutovaný pík "na vlnočtu přibližně 1700 cm–1“ může při uvedeném zobrazení spekter reprezentovat skupinu karboxylovou (1720 cm–1) stejně jako esterovou (1740 cm–1) a bez takovéto konkretizace může být jeho diskuse být zavádějící. Výše uvedené drobné výtky či komentáře nicméně nijak nesnižují velmi dobrý dojem, který ve mně práce vzbudila. Předloženou diplomovou práci považuji za příklad vynikajícího studentského výzkumného projektu realizovaného na FCH a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

eVSKP id 131788