HYHLÍK, P. Kybernetické nástroje pro boj proti COVID [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předmětem této práce bylo v první řadě provést důkladnou rešerši kybernetických řešení, které se používají v boji proti COVID. Student provedl spíše letmý průzkum webových stránek, bez hlubšího odborného zamyšlení. Nečerpá z odborných zdrojů, ale povětšinou z novinových článků. Odborná úroveň reřerše je tedy nedostatečná. Na zákadě této rešerše si měl student zvolit některou z kybernetických aplikací a tu zrealizovat. Protože studentem zvolené téma tisku držáků na roušky na 3D tiskárně nebylo dostatečně odborné, byla mu vedoucím navržena aplikace hlídání rozestupů mezi zákazníky v obchodech, kterou realizoval. Student v průběhu semestru konzultoval jen velmi výjimečné, tudíž nebylo možné sledovat jeho postup. S prací jsem se tak jako vedoucí podrobněji seznámil až po odevzdání a musím zhodnotit, že svým rozsahem, nedostatečnou odborností i zpracováním odpovídá spíše středoškolskému projektu. Při řešení postrádám odborný postup, zpětnou vazbu, zhodnocení. Veškeré činnosti jsou prováděny spíše postupem „zkusil jsem to a ono to nějak fungovalo, což mi stačí“. Ve stejném duchu je i závěrečné testování aplikace, které postrádá jakékoliv známky systematického řešení. Stejně tak výstupy projektu sice svým způsobem zřejmě fungují, nejsem však zcela přesvědčen, že by tím student prokázal dostatečné schopnosti na úrovní bakalářského studenta. Práce s literaturou je tristní – text obsahuje 46 citací webových stránek, eshopů se součástkami a PDF manuálů, odborná literatura zde však není žádná. Po jazykové stránce je práce bez vážných nedostatků. S přihlédnutím k tomu, že kvůli COVID restrikcím nebylo možné ověřit, zda jsou nedostatky pouze v prezentační úrovni (text práce), nebo zda jsou nedostatky i v samotném řešení, a dále pak po zvážení faktu, že zadání bylo napsáno velmi obecně (aby bylo možné v rámci řešení BP zvolit směr, který vyplyne z úvodní rešerše) a je tak splněno, doporučuji práci k obhajobě a vyzývám studenta, aby ve své prezentaci přesvědčil komisi o rozsahu a dostatečné odbornosti odvedené práce.
Cílem práce bylo přispět vlastním technickým řešením proti šíření a dopadům nemoci COVID-19. Zadání nespecifikuje konkrétní realizační směr, ten měl být stanoven až po úvodní rešerši a analýze. Úvodní část práce, ve které jsem očekával hlubší technickou analýzu stavu a dostupných technických prostředků, pouze shrnuje situaci v daném období a předkládá několik technických řešení a pomůcek používaných v souvislosti s danou nemocí, jejichž popis je povrchní a spíše novinového charakteru určeného pro laickou veřejnost, než textu pro odbornou veřejnost. Např. zařazení podkapitoly popisující aplikaci eRouška považuji za správné, bohužel její obsah je ale velmi strohý a popis nepřesný až zavádějící. Některé části analýzy považuji za zcela irelevantní v kontextu zadání práce – např. důvody odstoupení ministrů zdravotnictví, datum uzavření zoologických zahrad. Zařazené dotazníkové šetření nepovažuji za vhodné vzhledem k jeho pojetí, zaměřením spadá do netechnických věd. Analyzační část práce reprezentovaná na 25 stranách nedává přímé odpovědi na příslušné body zadání. Následná realizace je popsána na 16 stranách. Jednotlivé body zadání lze považovat za splněné mimo bod č. 1. Největší problém ale shledávám ve způsobu jejich splnění. Pro praktickou část si student vybral návrh a konstrukci zařízení, které bude upozorňovat uživatele na nedodržování doporučených rozestupů. V práci postrádám jakýkoliv rozbor možných realizačních řešení, diskuzi nad požadovanými parametry a volbou nejvhodnější koncepce. Student pouze konstatuje, že prozkoumal dvě varianty určování vzájemné vzdálenosti dvou objektů – Bluetooth a „radiofrekvenčních vysílačů a přijímačů“. O jakou druhou metodu se jednalo, blíže nepopisuje, ani proč BT technologii nezahrnuje do skupiny „radiofrekvenčních vysílačů a přijímačů“. Samotná realizace představuje výběr HW, implementaci SW a jednoduchý experiment pro stanovení závislosti síly signálu na vzdálenosti mezi moduly. Student zvolil pro realizaci hotový vývojový modul LoLin ESP32. Zdrojový kód je uložen v jednom souboru o velikosti 14 kB a tvoří jej 175 řádků. Implementace řeší čtení síly signálu okolních zařízení, vysílání identifikačních zpráv, vyhodnocení několika podmínek a ovládání signalizačních LED a akustické signalizace. Formální úprava práce je v pořádku. Po jazykové stránce práce nevykazuje komplexnější nedostatky, vyskytuje se ale např. chybné užití tvarů některých slov – např. řídicí vs. řídící. V práci je použito 46 zdrojů, ze kterých je citováno, mnohdy se ale jedná o zcela nevýznamné zdroje – např. webové stránky prodejců jednotlivých použitých součástek. Znepokojující úroveň odborných znalostí dokládá např. zapojení akustické signalizace a její popis, uvádění úrovně přijímaného signálu v rozsahu 0 až 70 dBm a její růst se zvyšující se vzdáleností (graf č. 7) nebo uvádění vypočítané vzdálenosti s rozlišením na nanometry (tabulka č. 1). Vzhledem k tomu, že zadání práce nespecifikuje konkrétní realizační směr, bylo žádoucí se v rešeršní části více zaměřit na potenciální technické nástroje, jejichž další rozvoj dává nějaký smysl. Rozsah a úroveň prezentovaných odborných znalostí nepovažuji za dostatečný pro udělení bakalářského titulu v technickém oboru. Obsah a technická úroveň práce odpovídá spíše ročníkovému projektu na střední průmyslové škole než bakalářské práci. Student nerealizoval žádnou obsáhlejší práci v žádné z řešených oblastí. Použil hotový vývojový kit, připojil několik externích komponent, napsal jednoduchý kód zpracovávající sílu signálu poskytovanou rozhraním Bluetooth a provedl jednoduché měření pro stanovení závislosti mezi sílou přijímaného signálu a vzdáleností od vysílače. Na nedostatečnou úroveň vypracování byl student upozorněn již v rámci obhajoby semestrální práce. Předložená bakalářská práce celkově nesvědčí o bakalářských schopnostech studenta a nedoporučuji ji tedy k obhajobě.
eVSKP id 134589