SCHIFFER, Š. Způsoby korekce a standardizace signálu v laserové spektroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Předložená diplomová práce reaguje na aktuální téma v oblasti využití spektroskopie laserem buzeného plazmatu. Využití této metody v místě výskytu vzorku a současně dálkové detekce s sebou nese jisté překážky, které jsou v této práci diskutovány a systematicky řešeny. Student v průběhu řešení práce prokázal vysokou míru samostatnosti, schopnosti plánovat experiment a kriticky vyhodnocovat výsledky. Oceňuji především způsob, jakým je řešena problematika na zjednodušeném optickém systému. Jednotlivé parametry ovlivňující analytická měření jsou studovány nejprve zvlášť a pak také v kombinaci. Navržené postupy jsou mezi sebou vhodně srovnávány a výsledný algoritmus je možné v budoucnu testovat i na složitějších optických systémech. Cíle práce tedy byly splněny a mohou být použity jako solidní základ pro následný výzkum. Celkově hodnotím práci výborně, tedy za A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Náplní práce je sledování vlivu vzdálenosti vzorku od sběrné optiky a jeho sklon vůči dopadajícímu laserovému parsku na velikost a stabilitu intenzit vybraných emisních čar a možnosti kompenzace nežádoucích změn intenzit při simulaci dálkové spektroskopie laserem buzeného plazmatu. Testovacím vzorkem byla hliníková slitina BAM 311 a zkoumaný interval vzdáleností 0,1-0,3 m, úhly sklonu vzorku pak 0-40°. Autor využil několika způsobů normalizace, a to dělení intenzitou jiné jednotlivé čáry, dvou čar, úsekem spektra, úseky pozadí spektra, kombinace jedné čáry a více úseků pozadí, jakož i čtvercem vzdálenosti vzorku (v případě kompenzace různé vzdálenosti). Kritériem úspěšnosti zvoleného postupu byla RSD intenzity normalizované čáry. I když autor velmi pečlivě rozebírá vlastnosti laserového plazmatu a na základě odpovídající literatury navrhuje teoretické postupy kompenzace, ukázalo se, že ještě důležitějším kritériem, než jakým je malý rozdíl excitačních energií normalizované a normalizační čáry, je blízkost jejich vlnových délek vzhledem k pravděpodobné barevné vadě sběrné optiky a stabilita experimentální aparatury. Práce splnila vytčené cíle a splňuje s menšími připomínkami (sloh, nedostatky v popisu obrázků, formální nedostatky v užívání některých termínů, kritérium pro vylučování odlehlých bodů, pravopis, překlepy) podmínky pro úspěšné zakončení studia. Věřím, že kdyby měl autor více času, mohl bych jeho systematičnost, rozsah teorie a literatury, jakož i provedení a vyhodnocení experimentů hodnotit vyššími známkami. Připomínky: Pravopis v celé práci: Čárky ve větách, chyba na str. 35, má být marsovský, nikoliv Marsovský prach na str. 38 Str. 6: Gaussovský profil má být s malým g. Str. 3: Jan Marek Marků z Lanškrounu publikoval práci o světlu, barvách, difrakci, spektrech a duze 24 let před Newtonem, který jej později citoval. Str. 4: ppm – má být mg/kg nebo mg/l. Dále má být mobilitní, nikoliv „mobilní“ spektrometrie iontů. Str. 10: Obr. 1.8. – „Fosforová luminiscenční přepážka“ je opravdu fosforová? Mělo by být: „Vliv složení a materiálu vzorku na intenzitu signálu…“ U pevných vzorků se stanovuje obsah, nikoliv koncentrace prvků. Str. 21: 3-sigma odpovídá 99,7 %, nikoliv 95 %. Pro zjištění LOD se doporučuje použití směrnice z co nejnižších hodnot obsahů, což nemusí celá lineární část kalibrační křivky splňovat. Str. 27: Vztah 2.1. – symbol gama ext je spíše extinkční koeficient, čili koeficient míry útlumu záření, nikoliv hodnota zániku záření. Str. 29, 30, 31: Byl by vhodné podrobněji popsat obr. 2.7 (směr dopadu parsku a vzorek), 2.10 (fotky kráterů vpravo?) a 2.11 (celý obrázek). Str. 65: Podle popisu došlo k záměně levé a pravé strany tab. 4.14. Str. 66: Obr. 4.19 není dostatečně popsán. Mj. má být podle informací v textu a názvů grafů v popisu obr. čára Cr I 520,84 nm, nikoliv Mn I 403,45 nm. Str. 67: Závěr práce je spíše jejím souhrnem. První třetina textu mohla být vypuštěna. Str. 70-72 (Literatura): Různý způsob uvádění jmen a příjmení autorů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 109121