TRUHLÁŘ, M. Vyhodnocení proudění plynu ve scintilačním detektoru při různých profilech a rozměrech otvorů v clonkách tvaru síťky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Maxa, Jiří

Jako vedoucí diplomové práce mohu vyjádřit, že přístup diplomanta ke zpracování práce byl příkladný, na zadání pracoval průběžně a časový plán plnil bez problémů se snahou o rychlé, ale odpovědné vypracování. Spolupráce s diplomantem byla bezproblémová, při práci prokazoval odpovědný a cílevědomý přístup a jeho vystupování je velmi seriózní. Se zadanými podklady dovedl pracoval samostatně a dobře využil veškeré zprostředkované kontakty s firmami spolupracujícími s naším ústavem v dané problematice. Pří zpracovávání prokázal výraznou schopnost samostatné tvůrčí práce. I proto je úroveň odevzdané práce kvalitní a jejím přínosem je, že se podílí na zavádění simulačních analýz problémů řešených na ústavu. Přínos práce vidím v ušetření nemalých finančních prostředků, protože vývoj optimálního tvaru zařízení pomocí uvedeného systému je nesrovnatelně levnější než výroba a následně experimentální měření. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji diplomanta hodnotit stupněm výborně.

Posudek oponenta

Špinka, Jiří

Diplomová práce pana Truhláře se zabývá modelováním proudění plynů ve scintilačním detektoru v EREM. Z počátku vychází z konstrukce již realizovaného detektoru a řešení čerpání tak, jak jsou prováděny práce v této oblasti na Ústavu elektrotechnologie. Na modelu vytvořeném v programu Cosmos FLoWOrks prozkoumává vlivy použití tlak omezující clonky ve tvaru síťky s rozdílnou orientací otvorů síťky,tj. orientací otvorů typu dýza a opačnou orientací typu difuzor. Na modelu se ukazuje že samotné použití jedné síťky nevyhoví požadavku nízkého tlaku tj. 5 Pa v okolí scintilátoru. Autor tuto situaci navrhl řešit přidáním další tlak omezující clony a modeloval vlivy velikosti otvoru v této přídavná cloně. S tím také nutně souvisí i změna konstrukce, tj. zvětšení těla scintilačního detektoru. K práci mám následující dotazy a připomínky: Str. 14, Píšete že Zvětšení v REM je určeno elektronickými obvody, což není pravda. Je dáno vlastnostmi elektronové optiky. Str. 17 Na Obr. 6 je zobrazen princip ionizačního detektoru, nikoliv Environmentálního. Str. 18 Na vývoji AQUASEMu se podíleli i pracovníci Ústavu elektrotechnologie FEKT VUT v Brně. Str. 19 Clony PLA1 a PLA 2 jsou tlak omezující clony. Str. 20, str. 27 atd. Výraz „proudění skrz otvor“ je nesprávný, co takhle použít česky korektní výraz proudění otvorem. Str.20 Kapitola 2 i další. Pojednání o vlastnostech kapalin, řešení parciálních diferenciálních rovnic kapitola 2.7 atd. mělo být studováno v předchozích seminárních pracích a je vysoce nevhodné je uvádět do Diplomové práce, kde nemají žádné opodstatnění. Str.21 Navíc u všech uvedených vztahů t.j (2.1) a dalších chybí fyzikální rozměry (jednotky) Str.30 Opět chybí u vztahů (2.16), (2.17) i (2.18) uvedení fyzikálního rozměru.Použité symboly nejsou uvedeny v seznamu na Str. 82. Str.31 Rozdíl mezi turbulentním a laminárním prouděním je dán velikostí Reynoldsova čísla , při Re > 5 . 105 nastává prouděni turbulentní. Str.32 Ten pán se jmenoval Stokes nikoliv Stokus. Str. 50 Obr. 40 a 41 Jsou málo vypovídající, lepší by bylo zjemnit stupnici pro osu x (Dráha sekundárních elektronů…..), totéž Obr. 48 a 49. Str.51 Tab. 1 Tlak byl změřen, to snad ne! Byl stanoven modelováním. Totéž Tab. 3. Shrnutí uvedená v závěru se jeví jako rozumná a akceptovatelná. Celá práce je velice přínosná a přináší nový pohled na možnosti změny konstrukce scintilačního detektoru, pro docílení lepších tlakových poměrů. Práci doporučuji k obhajobě

eVSKP id 38663