JIRÁK, J. Komentovaný překlad odborného textu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student si pro vypracování své bakalářské práce vybral překlad 2 kapitol skript, která jsou používána v předmětu HANA – Analogová Technika po dohodě s vyučujícím tohoto předmětu, který tuto nabídku uvítal, poněvadž tento předmět je vyučován i pro zahraniční studenty v programu Erasmus nebo Erasmus+. Překlad samotný je na velmi dobré úrovni, jen několikrát se vyskytují problémy v nepoužití adekvátního členu, vzácně chyba ve shodě, případně s interpunkcí v souvětích. Výhrady směřují jednak k nedůsledné závěrečné editaci celé práce – čísla obrázků a rovnic nejsou identická s těmi v originálním textu; popisek rovnice se nachází na konci strany a rovnice samotná až na straně další, totéž s některými obrázky. Rozšířený abstrakt je psán v příliš osobní rovině a neshrnuje dostatečně přehledně obsah práce samotné a je svým neformálním stylem opakem stylu práce jako takové. Nejzásadnější problémy se ale vyskytují v komentáři, který má být nedílnou součástí práce. Autor sice příslušně uvádí problematiku překladu a obtížnosti s ním spojené, ale zaměřuje se příliš na obecnou rovinu, neuvádí dostatek příkladů pro své postuláty z konkrétního překládaného textu a nevěnuje se jednotlivým složkám, jako jsou funkce a styl a různé strategie nutné k dosažení provázanosti textu; nevysvětluje proč se uchýlil k danému způsobu překladu. Nekomentuje jednotlivé úrovně jazyka a to, jak k nim přistupoval v průběhu překladu. Je patrné, že nevěnoval dostatečnou pozornost studiu doporučené literatury a také že svoji práci průběžně nekonzultoval, čímž by v opačném případě mohl mnoha problémům zabránit. Vzhledem k velmi dobré úrovni překladu a alespoň částečné snaze o obecný komentář, práci mohu doporučit k obhajobě.
Předmětem práce je komentovaný překlad technického textu. Překlad samotný je velmi zdařilý. Autor si dobře radí s výběrem adekvátní terminologie, důmyslně řeší mnohé syntakticky složité větné konstrukce. Chyby se objevují převážně v používání členů (chybí členy v genitivních vazbách, u anaforické určenosti…), v interpunkci v souvětích podřadných. Komentář samotný je však naprosto nedostačující. Veškerá analýza zabírá čtyři strany a je bazálním shrnutím všeobecně známých skutečností. Omezuje se na zařazení angličtiny a češtiny do patřičných jazykových skupin, poukazuje na preferenci trpného rodu v anglických technických textech, analytičnost angličtiny versus syntetičnost češtiny a problematičnost určitých lexikálních prostředků. I na tomto poli se však práce vyznačuje silným minimalismem - autor volí pouze čtyři problematické termíny – „tranzistor“, „kondenzátor“, „napětí“ a „vzorec“. Ty komentuje velmi povšechně v pár větách a čtenář se nedozví, s čím se vlastně překladatel potýkal. Vůbec se nevěnuje například morfo-syntaktickým rozdílnostem a problémům z nich plynoucích. Práce nenabízí žádný solidní teoretický základ, který by byl patřičným východiskem pro pečlivý komentář. Jediným teoretickým zdrojem, který autor cituje, je Britannica. Navrhuji doplnit sekundární literaturu a rozšířit komentář. V ostatních částech práce se vyskytují chyby i základní, např. i/y v českém abstraktu, singulár místo plurálu u slovesných tvarů
eVSKP id 127145