STEJSKALOVÁ, M. Novostavba administrativní budovy na Květné ulici v Brně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Studentka Marie Stejskalová představuje své řešení velkorysé administrativní budovy na parcele se stávající reprezentativní vilou a vzrostlou zelení s charakterem malého "lesoparku". Svůj koncept řešení podřizuje maximálně danému prostředí, vyhýbá se většině vzrostlých stromů, nechává novostavbu v zahradě "klouzat" po povrchu mírně svažitého terénu. Toto řešení s sebou nese jistou členitost vnitřního prostoru, myslím však, že v tomto malém měřítku je příjemná a podtrhuje charakter celého objektu, to vše při zachování bezbariérovosti objektu. Návrh a umístění objektu počítá s ideálním vztahem se sousedním vlastníkem pozemku, nebo ještě lépe s jeho vlastnictvím. Tato varianta není úplně nereálná a projekt prověřuje její možnosti. Předpokládám v tomto případě rozšíření výsadby parku i zde na vedlejší parcele tak, aby zeleň pomohla integrovat poněkud dlouhý objekt do daného prostředí. Výrazným prvkem celého projektu je také práce se světlem ve vnitřním prostoru. Bohužel již nezbyl časový prostor na podrobnější propracování části interiéru. Předložené náhledy do vnitřních prostor jsou poměrně schématické a nedokladují pravé schopnosti Marie Stejskalové interiérová zadání řešit na vysoké úrovni. Otázky a náměty k obhajobě: Objasněte konstrukční řešení celého objektu a řešení fasády v zahradní části.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | zodpovědný |
Práce ilustruje schopnost samostatné tvůrčí práce diplomantky. Slibná východiska (ať již v otázkách urbanismu, architektury, provozu i konstrukce) zde ale bohužel většinou nevedou ke zcela jasným a správným závěrům. Architektura zcela neodpovídá reprezentativní administrativní budově, jejíž náklady na výstavbu a provoz by navíc byly vysoké. Situování stavby na hranici pozemku a otázky bezbariérového užívání staveb by v praxi mohly vyloučit její realizaci.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Práce obsahuje analýzu širších vztahů kontextu, ve kterém se lokalita nachází. Bohužel není zcela zřejmé, k jakému závěru analýza vedla. Diplomantka neřeší vztah k územnímu plánu (kolize s ÚP). Novostavba administrativní budovy zaplňuje proluku mezi budovou na sousedním pozemku a objektem vrátnice (který diplomantka ponechává). Z této proluky dům vybíhá směrem do zahrady. Velmi problematické je umístění novostavby na hranici pozemku! Pozitivní je, že se diplomantka zabývá vztahem nového objektu a okolního veřejného prostoru. | |
| Architektonické řešení | D | Není zcela jasný koncept: Stavba naležato - není jasné, proč v této lokalitě diplomantka uvažovala o výškové budově, ani jak konkrétně ovlivnil její řešení fakt, že "budova jakoby změnila svou polohu ze svislé na vodorovnou". Vztah domu k zahradě - předpoklad vycházející z kontextu místa, se kterým by se jistě dalo velmi zajímavě pracovat, bohužel zůstal nedotažen: Vyzdvižení stavby nad úroveň terénu kvůli zdánlivé ohleduplnosti k zahradě - nicméně pod domem se nachází rozsáhlá zpevněná plocha parkoviště. Propojení interiéru a zahrady je limitováno užitím opakního zasklení (argument, že čiré prosklení působí na administrativního pracovníka rušivě, je diskutabilní). Prorůstání stromů hmotou - zajímavá myšlenka, nicméně diplomantka se omezila pouze na několik již vzrostlých stromů, které nyní vyrůstají ze zpevněné parkovací plochy; dva stromy v zadní části pozemku budou navíc asi trpět nedostatkem slunečního světla. Záměr rozdělit hmotu do pěti samostatných celků není ve výsledku příliš zřetelný. Směrem do ulice působí budova velmi arogantně. Nenavazuje ani na jednu ze sousedních budov (před které navíc předstupuje). | |
| Provozní řešení | C | Z předloženého řešení není zcela jasné, jak bylo definováno zadání ("představa investora" o budoucím provozu stavby). Objekt sestává z pěti samostatných administrativních sekcí a domu v proluce. Je možno jej pronajímat po jednotlivých sekcích i jako jeden celek, tato univerzálnost však není bez problémů: Při pronajímání objektu po jednotlivých sekcích je zbytečná prostorově velkorysá chodba podél hrany pozemku. Svůj smysl poté postrádá i recepce v objektu v proluce, uliční parter mohl být více využit například pro restauraci. Při pronajímání objektu jako celku je zbytečné, aby bylo v rámci stavby tolik schodišť. Veřejně přístupné prostory se zde kříží s prostory, nacházejícími se za recepcí, což může významně limitovat případné nájemce s požadavky na bezpečnost a kontrolu pohybu v objektu. Ve 2NP budovy v proluce je příliš velkorysá hala na úkor malých pronajímatelných prostor. Minigolfové hřiště na střeše je přístupné pouze schodišťem v zadní části pozemku, což může omezit jeho využití veřejností - otázkou pak je, zda není vybudování minigolfového hřiště na celé střeše pouze pro potřeby zaměstnanců budovy zbytečným luxusem. Administrativní sekce nelze užívat bezbariérově. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Dům je rozdělen na zbytečně mnoho výškových úrovní - řada schodišť, ramp atd. Volba konstrukčně náročného řešení administrativních částí, vynášených železobetonovými jádry, příhradovými rošty a kotvenými tahovými pilotami, je diskutabilní. Bylo opravdu nutné zcela uvolnit parter kvůli parkování? | |
| Formální úroveň | C | Z předložené práce není dostatečně jasné, co bylo předmětem zadání a jak se jej podařilo naplnit. U výkresů v měřítku 1:100 jsou základní kóty vztahující se k nosné konstrukci, chybí alespoň celkové kóty místností, jejich výměry nebo tabulka bilancí. Vizualizace exteriéru jsou přesvědčivé. Vzhledem k práci s různými výškovými úrovněmi a denním světlem by bylo vhodné vypracovat přesvědčivější vizualizace interiérů. |
eVSKP id 32311