KENDÍK, M. Dopady mobilních technologií na Afriku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Sedláček, Pavel

Bakalářská práce pana Martina Kendíka pojednává o dopadech technologie mobilních telefonů na Afriku. Student práci zpracoval samostatně s minimálním počtem konzultací. Po formální stránce práce obsahuje několik překlepů a nekonzistentní užití fontů v seznamu literatury a názvech podkapitol. Všechny potřebné seznamy a náležitosti jsou přítomny, citační aparát je použit víceméně správně, až na výjimky, kdy u některých informací není patrno, z jakého zdroje byly převzaty. Práce je psána neutrálním stylem, z gramatického hlediska se až na sporadické případy vyskytují pouze drobnější chyby nebránící porozumění. V některých větách se však autor ztrácí a postrádají smysl. Z gramatického hlediska hodnotím práci na C. Po obsahové stránce je práce poněkud nevyvážená. Některé podkapitoly, zejména v kapitole 4, jsou značně krátké a poskytují minimum informací, v podstatě jen statistická data. V jiných kapitolách např. 2.4.1, se student snažil proniknout hlouběji do problematiky a přinést praktické ukázky mobilních technologií v Africe. Celkově lze konstatovat, že po obsahové stránce je práce relativně zdařilým přehledem možných úhlů na problematiku, ale zůstává na povrchu a neposkytuje detailnější informace. Student, dle mého názoru, naplnil zadání bakalářské práce, prokázal, že je schopen vyhledat a zanalyzovat dostupnou literaturu a prezentovat výsledky ve strukturované formě. Proto doporučuji práci k obhajobě se známkou C.

Navrhovaná známka
C
Body
73

Posudek oponenta

Kotásek, Miroslav

Na nejzásadnější negativa práce předkládané Martinem Kendíkem lze ve velké míře usuzovat již z české podoby abstraktu. Ten sestává z šesti vět. Kromě toho, že se v nich šestkrát opakuje slovo „dopad“, narazíme zde i na větu: „Ve druhé části bude určen dopad na společnost ve dvou částech sestávajících z dvou částí […]“. Mám-li být doslovný, potom největším problémem diplomanta jsou obtíže, jimž čelí téměř vždy, má-li vyjádřit nějakou složitější myšlenku, nebo jít za pouhý popis daného jevu. To vše je umocněno faktem, že tak má činit diplomant v jazyce, který není jeho jazykem mateřským. Bohužel na tento fakt nám nedá předkládaný text práce nikdy zapomenout. Vyberu-li namátkou stranu 21 bakalářské práce M. Kendíka, najdeme zde např. tato konstatování: „Health care presents itself as one of the main social impacts“; „Parents can register a baby after being born through the Internet“; „This surveillance can show that the number of people dying and from what are people suffering and provide these data to the global and national organisations that can respond much faster and possibly save more people and spreading of such disease“. Problémy vidím také ve způsobu citování zdrojů: není jasně patrno, kde parafráze převzaté informace začíná a nejedná-li se o citát. Na článek z časopisu The Economist jistě nelze v textu odkazovat pomocí názvu tohoto časopisu, ani v seznamu citované literatury nemůže být uveden „Economist“ jako autor. A to nejsou jediné problémy. S údají získanými rešerší autor dál téměř nepracuje, neporovnává informace mezi sebou, neanalyzuje je. Podobný přístup má k otázce přínosnosti mobilních technologií pro Afriku obecně. Alespoň v některých částech práce se zdá, že věří v jakousi samospasitelnost mobilních a internetových technologií. Když už naznačí možné negativní dopady – jako v případě sociálních sítí sloužících k šíření demagogie, k radikalizaci islámských obyvatel nebo přímo k ovlivňování voleb, vlastně (implicitně) konstatuje, že pozitiva převažují nad negativy. Stejně tak nerozumím tomu, jak může autor na první straně svého textu hovořit o „pionýrství“ Afriky ve spojistosti s mobilními technologiemi a závěrem práce naopak konstatovat, že Afrika je v tomto ohledu suverénně nejzaostalejší. Nejsem odborníkem na internetové technologie, ani na vliv, který mají na Afriku, takže nejsem schopen posoudit, zda M. Kendík byl schopen pojmenovat všechny zásadní využití, jichž se těmto technologiím v Africe dostává. Jsem si však jist, že tak nečiní na takové jazykové, stylistické ani argumentační úrovni, která by odpovídala absolventovi studijního oboru „Angličtina v elektrotechnice a informatice“. Přesto práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
E
Body
56

eVSKP id 119353