GRAF, M. Bezsnímačové řízení pohonu se synchronním motorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Předložená bakalářská práce řeší téma, které je náročné jak z hlediska teoretického, tak i implementačního. Během jejího zpracování musel student řešit řadu náročných problémů, které si vyžádaly i značné rozšíření znalostí nad běžnou úroveň bakalářského studia. Výsledkem práce jsou algoritmy pro odhad polohy rotoru synchronního motoru, které byly implementovány na průmyslově používaném procesoru a simulačně ověřeny. Práce je celkově dobře zpracována, vysokou odbornou úroveň práce pak snižuje jen nepříliš dobrá stylistická stránka provázená řadou překlepů. Při zpracování práce student intenzivně využíval konzultací, byl však schopen samostatné činnosti a přicházel s vlastními řešeními, především v implementační fázi. Zadání práce bylo splněno a student prokázal své technické schopnosti. Práci proto doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 50/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
Využití literatury | B | 8/10 |
Zadání bakalářské práce lze považovat za obtížné jak z hlediska časové náročnosti, tak také z hlediska odborného. Z odborného hlediska lze dokonce říci, že místy převyšuje požadavky na znalosti bakaláře. Student zdařile pronikl do problematiky řízení synchronních motorů a do problematiky stavových rekonstruktorů. Vedle samotné implementace algoritmů na signálovém procesoru se student navíc věnoval problematice optimalizace navržených algoritmů s tím, že je částečně realizoval v asembleru. Zadání lze považovat za aktuální. Práce je napsána v logickém sledu. Po krátkém úvodu následuje kapitola zabývající se popisem synchronních motorů a jejich řízením. Následuje kapitola zabývající se popisem bezsnímačového řízení. Je zde proveden popis dvou rekonstruktorů stavu - MRAS a Kalmanův filtr. Třetí kapitola popisuje implementaci řídicího algoritmu v signálovém procesoru a problémy s tím spojené. Následuje kapitola s popisem výsledků a závěr. Poslední tři kapitoly jsou napsány spíše stručně. Hodilo by se je popsat podrobněji, čímž by se zlepšila jejich čitelnost. Výbornou grafickou úroveň předložené práce zbytečně zhoršuje velké množství překlepů a gramatických chyb, které se v ní objevují v průměru jedna, dvě na stránku. V práci se objevují některé anglické termíny, které mají český ekvivalent (decoupling, debugging). DSP znamená číslicový signálový procesor, takže "DSP procesor" působí divně. Ze strany 18 by se dalo usuzovat, že nevíte, v jakých jednotkách se uvádí úhlová rychlost (v kapitole 3.1.1 ji pro změnu uvádíte bez jednotek). Na straně 34 píšete, že matice je menší než jedna. Z matematického hlediska tento zápis není správný. Buďto musíte napsat, že prvky matice musí být menší než jedna (což jste zřejmě měl na mysli), nebo že nějaká norma matice je menší než jedna. Zadání práce je splněno. Bakalářská práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Přes uvedené připomínky, povětšinou spíše formálního charakteru, navrhuji hodnocení A 92 bodů.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | A | 48/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 17/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 22366