JANOŠKOVÁ, L. Možnosti fermentační výroby butanolu jako suroviny pro motorová paliva - úvodní studie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce formou úvodní studie možností fermentační výroby butanolu jako alternativního paliva pro motorová vozidla vcelku komplexně presentuje možné substráty, mikroorganismy a technologická uspořádání - technologické celky kvasného způsobu získávání butanolu. Přehledně a jasně jsou řazeny a popsány vlivy na výtěžnost fermentace včetně jejího průběhu. Je jasné, že na kvasnou technologii výroby butanolu, resp. její ekonomiku má hlavní vliv způsob vedení kvasného procesu. Z presentovaných skutečností v diplomové práci je zřejmé, že technologie výroby butanolu co se týká vlastní realizace, výstavby jednotek vyrábějících butanol, zaznamenala hlavní rozvoj během 1. světové války a také v obdobích zvýšené poptávky po organických rozpouštědlech. V České republice byla realizována pouze jedna experimentální jednotka ze které se bohužel autorce nepodařilo získat žádné bližší provozní informace. Zdá se, že použití GMO a rozdělení procesu na dvoustupňový proces (acidogenese a solvatogenese) za současného použití zvýšené koncentrace mikroorganismů v každém stupni, například pomocí imobilizace či enkapsulace GMO, povede ke zlepšení výtěžnosti, a tím ekonomiky výroby butanolu. Ohledně ekonomické bilance, nákladovosti výroby butanolu, jsem bohužel žádná data nenašel. Na další rozvoj (určení směru optimalizace) kvasné technologie výroby butanolu by dle mého názoru bylo velmi zajímavé zjistit strukturu nákladové ceny butanolu vyráběného kvasným způsobem a porovnat ho například s nákladovou cenou kvasného postupu výroby etanolu. Obě tyto kvasné technologie se vyznačují relativně velkou ztrátou uhlíku ve formě CO2. U butanolové technologie vzniká z 1 kg cukru cca 0,293 m3 fermentačních plynů o složení 65% CO2 a 35% H2. Vodík lze využívat také jako zdroj energie v palivových článcích, a v daném množství ve kterém je produkován při výrobě butanolu by jistě výrazně zlepšoval ekonomiku celé technologie butanolu. V práci chybí zmínka o využití, resp. možnostech dalšího zpracování tohoto "plynného odpadu". Dle mého názoru je z předložené práce patrné, že pokud by se měla tato technologie realizovat za účelem výroby butanolu, jako alternativního paliva pro motorová vozidla, bude nutné řešit následující problémy: - nalézt optimální podmínky na přípravu, kultivovat a vlastní používání, manipulaci s GMO. - používání striktně anaerobních mikroorganismů sebou přináší jisté nevýhody. GMO by mohly tyto problémy odstranit. Otázka je náročnost provozování takové technologie s GMO. - nalézt ekonomicky vhodný způsob oddělování produktu v průběhu procesu solvatogeneze, který má výrazný inhibiční vliv již v koncentracích okolo 15 g/l. - způsob eliminace bakteriofágní kontaminace u systémů se zvýšenou koncentraci biomasy, například v imobilizované podobě, a s tím spojené nalezení vhodného způsobu zvýšení koncentrace mikroorganismů v jednotlivých reaktorech. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bych autorku diplomové práce požádal o vyjádření k následujícím skutečnostem: 1) Možnost využití odpadních fermentačních plynů a možný dopad na ekonomiku výrobu butanolu 2) Názor autorky na používání GMO na fermentační výroby ve srovnání s klasickými mikroorganismy. Jaký další technologický uzel je třeba včlenit do technologie, aby bylo možno používat GMO? 3) Jaký způsob je dle autorky ekonomicky nejvýhodnější na oddělování produktu v průběhu procesu solvatogeneze, který má výrazný inhibiční vliv již v koncentracích okolo 15 g/l. 4) Jaký způsob provozování technologie, resp. způsob předcházení vzniku a také následné eliminace bakteriofágní kontaminace u systémů se zvýšenou koncentraci biomasy, například v imobilizované podobě autorka navrhuje? Předložená diplomová práce splnila účel úvodní studie, a je možné na ní postavit budoucí řešení optimalizace kvasného procesu výroby butanolu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 2797