PŠENÁK, P. Zpracování otisků prstu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Student byl již při obhajobě semestrálního projektu upozorněn, že jeho přístup a znalosti jsou nedostatečné a byl vyzván ke zvýšené aktivitě. V průběhu posledního semestru však proběhla prakticky pouze jedna věcná konzultace, na které nebyl schopen vysvětlit teoreticky funkci předloženého programu a odešel se slovy "já se to naučím". Na další konzultace se nedostavil a do IS byla vložena pouze textová část bez zdrojových kódů výsledné aplikace. Z textové části vyplývá nedostatečnost zpracování, obsahuje pasáže, které svědčí o autorově neznalosti daného tématu. Student ignoroval moji výzvu k absolvování kurzu, ve kterém by mohl získat potřebné základy ke zvládnutí poměrně obtížného tématu. Moje hodnocení vychází zejména z faktu, že během jednoho roku student neprokázal schopnost samostatného řešení inženýrského problému a dokonce neprojevil ani snahu o získání nabízených informací.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | E | 25/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | F | 6/20 | |
Formální zpracování práce | E | 10/20 | |
Využití literatury | E | 5/10 |
V rámci řešení diplomové práce měl student nastudovat a teoreticky popsat techniky používané při zpracování otisků prstů, čemuž věnuje první část práce. Student popisuje možné biometrické metody, daktyloskopii, její historii a využití. Dále je popsáno snímání otisků, jejich charakteristika, markanty a identifikace. Tato část je celkem dobře popsána, více pozornosti by si zasloužili samotné metody porovnávání. Druhou částí zadání je vytvoření aplikace, která bude s využitím algoritmů digitálního zpracování obrazů identifikovat otisk prstu z databáze. Popisu řešení je věnována kapitola 9. Student zde rozebírá jednotlivé kroky porovnávání. Bohužel je podstatná část celé kapitoly doslovným překladem citovaného zdroje [1], a to včetně obrázků a ukázek kódu. Představená aplikace není nijak blíže popsána např. vývojovým diagramem nebo návodem k použití. Cesta k porovnávaným souborům je ve zdrojovém kódu napevno nastavena, takže bez jeho modifikace není možné ověření funkce. Samotný zdrojový kód je velmi chaoticky komentován, střídají se slovenské i anglické komentáře, přičemž části zdrojového kódu jsou převzaty z jiných zdrojů. Zajímavé jsou také komentáře typu: "Divné ale je to tak", student zřejmě úplně netuší, jak jeho aplikace pracuje. Samotný postup rozpoznávání je i při jednoduchosti použité metody řešen neefektivně. Jako zbytečná se mi jeví aproximace kontur a následné porovnání aproximovaných bodů. Ve studentově metodě by stačilo porovnat přímo kontury. Student v práci tvrdí, že aproximací kontury získá větší množství významných bodů než při porovnávání markantů, což je ale úplně jiný přístup. Stejně tak výpočet histogramu není úplně nezbytný, šlo by použít jednodušší řešení. Aplikace je schopná porovnat otisky které jsou vůči sobě posunuté, ale při natočení otisku, sejmutí nepatrně jiné části nebo lehkém rozostření jsou již výsledky špatné. V práci také chybí analýza úspěšnosti detekce pro studentovu aplikaci. Po formální stránce je práce dostatečná, obsahuje však velké množství převzatého textu a obrázků a také chybně nebo nepřesně použitých odborných termínů.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | D | 13/20 | |
Odborná úroveň práce | F | 21/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 | |
Formální zpracování práce | E | 5/10 |
eVSKP id 32067