ŠTĚRBA, Z. Optimalizace efektivity procesů na automatické výrobní lince [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
V rámci své práce student zpracovával téma analýzy optimalizace výroby z pohledu celkové efektivity. Zabýval se časovými a ergonomickými metodami – nejprve po teoretické stránce, následně pak prakticky při analýze konkrétní výrobní linky. Ve své práci musel student zvládnout využití dvou komplexních nástrojů. Nejprve se jednalo o Tecnomatix Plant Designer, s pomocí kterého prováděl uvedené analýzy a získával data. Dalším software pak byl Siemens NX, s pomocí kterého vytvořil digitální model výrobní linky a pomocí doplňku Mechatronics Concept Designer se přiblížil k realizaci digitálního dvojčete. Téma hodnotím jako komplexní a časově velmi náročné, student se však s nadšením vrhal do realizace nových úkolů a řešení dalších a dalších problémů. Připomínky vedoucího vždy respektoval a promítnul do svého řešení. Student obhajoval téma na konferenci EEICT. Jak odborná, tak i formální stránka práce je velmi dobrá. Práci a přístup studenta hodnotím známkou A – 95 bodů
Cílem práce pana Štěrby bylo především provést analýzu existující výrobní linky za účelem vyhodnocení její efektivity a označení vhodných míst pro realizaci vylepšení. Zadání patřilo spíše k obtížnějším, neboť bylo nutné nastudovat větší množství teoretických informací z oblastí metod normování práce a analýz výrobních procesů, které nejsou běžnou náplní bakalářského studijního programu. Text práce je i přes občasné překlepy na velmi dobré úrovni. Podávané informace jsou občas popisovány až příliš stručně, nicméně srozumitelně. Rozsahově práce odpovídá požadavkům na tento typ textu. Práce s literaturou je na velmi dobré úrovni. Struktura práce je velmi dobře členěna a napomáhá snadné orientaci v textu. Autor nejprve v kapitolách 2, 3 a 4 popisuje jednotlivé prostředky pro analýzu výrobních procesů, které následně využívá k realizaci analýzy skutečné výrobní linky realizované ve společnosti AVX v Bzenci. Za tímto účelem provedl student praktická měření, pomocí kterých určil potřebné statistické hodnoty nutné pro analýzu. V další kapitole (kapitola 6) autor provádí analýzu s využitím simulátoru diskrétních událostí, přičemž detailně popisuje celý postup konfigurace simulace tak, aby šel v budoucnu reprodukovat. V neposlední řadě student realizoval virtuální dvojče výrobní linky, pro které implementoval PLC program. Z předložené práce lze usoudit, že student jejímu vypracování obětoval nadprůměrné množství času, díky čemuž jsou dosažené výsledky ve formě analýzy, diskrétní simulace a virtuálního dvojčete pro společnost AVX bezesporu přínosné. Dosažené výsledky mimo jiné svědčí o výborných bakalářských schopnostech studenta. Proto práci hodnotím 97 body, A.
eVSKP id 160081