KREJČÍ, J. Vlastnosti perspektivních feroelektrických materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant Bc. Josef Krejčí zpracoval diplomovou práci, zaměřenou na problematiku piezoelektrických a feroelektrických materiálů. Jeho úkolem bylo prostudovat vlastnosti a aplikace feroelektrických materiálů v technické praxi, včetně přehledu typických představitelů této skupiny materiálů a možnosti jejich testování, následně navrhnout a realizovat laboratorní pracoviště pro sledování vybraných vlastností feroelektrik ve frekvenční a teplotní oblasti a na praktickém příkladu ověřit jeho funkci. Diplomová práce je sepsána v rozsahu 54 stran, včetně seznamu použité literatury a přehledu symbolů používaných v textu, a je doplněna 19 stranami příloh zahrnujících, jednak část naměřených dat sestavených do grafických závislostí sledujících vliv frekvence a teploty na složky komplexní permitivity feroelektrické keramiky, jednak návod k navrhovanému laboratornímu cvičení. Práce je rozčleněna na teoretickou a experimentální část a doplněna úvodem do studované problematiky, interpretací výsledků a závěrem shrnujícím význam a využití provedených experimentů. Teoretická část popisuje základní jevy a jim odpovídající veličiny charakteristické pro dielektrické materiály, shrnuje přehled základních charakteristik, typů a použití feroelektrických materiálů. Praktická část popisuje zkušební vzorky na bázi titaničitanu barnatého modifikovaného titaničitanem strontnatým, měřicí metodu, realizaci pracoviště a postup měření. Výsledky měření jsou zpracovány formou tabulek a grafických závislostí, zobrazujících vliv teploty a frekvence na složky komplexní permitivity, tedy relativní permitivity a ztrátového čísla. Předložená práce je sepsána přehledně a pečlivě, s vnější úpravou a grafickým zpracováním na dobré úrovni. Požadavky zadání diplomant splnil, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval s potřebnou iniciativou, prokazoval samostatný přístup ke studiu a schopnost práce s doporučenou, ale i studentem vyhledanou literaturou. Pravidelně konzultoval jednotlivé etapy práce a dosažené výsledky, na jednotlivá jednání se snažil chodit připraven. Experimentálně prokázal vliv stroncia ve zkoumané feroelektrické keramice na posun Curieho teploty. Samostatně se spojil se s Fyzikálním ústavem AV ČR v Praze, kde se seznámil s výzkumem materiálů na bázi titaničitanu barnatého a aktivně se zde podílel na experimentálních pracech. Určité potíže nastaly při zpracování celého souboru získaných výsledků a jejich fyzikální a matematické interpretaci. Předložená práce a její zpracování, přes uvedené připomínky, splňují požadavky kladené na diplomovou práci. Výsledky provedených experimentů lze využít v praktických aplikacích využívajících feroelektrické materiály.
Při srovnání teoretické části diplomové práce s obsahovou stránkou bakalářské práce, kterou student zpracovával na obdobné téma, je možné nalézt až přílišnou shodu. V případě diplomové práce bych očekával hlubší proniknutí do problematiky feroelektrik z pohledu fyzikálního a matematického popisu vlastností a jevů, odehrávajících se ve struktuře této skupiny materiálů. V rámci zpracování experimentální části diplomové práce oceňují přístup pana Krejčího, v rámci kterého, z vlastní iniciativy, kontaktoval Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze, a kde také realizoval část vlastního experimentu. Zadání diplomové práce student splnil, ale v některých částech pozbývá odbornosti a uchyluje se k pouhému konstatování všeobecně známých informací. Práce obsahuje mnoho grafických závislostí v podobě frekvenčních, či teplotních průběhu složek komplexní permitivity, bohužel však bez bližší fyzikální interpretace. Totéž lze konstatovat i o grafických závislostech uvedených v příloze práce. Přestože má student uvedeno v práci, že frekvenční závislost relativní permitivity musí mít klesající tendencí, v některých případech, při vyšších frekvencích, tento trend neplatí. Nesouhlasím s výpočtem Curiem teploty a konstanty pomocí grafické a početní metody, neboť v obou případech není možné dosáhnout úplné celkové shody. Rovněž se domnívám se, že by práci neublížilo, kdyby autor využil většího množství zahraniční literatury z oblasti feroelektrických materiálů, nikoli jen návodů k měřicím přístrojům.
eVSKP id 54307