VOHRALÍK, L. Nové trendy v ukládání RaO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Matal, Oldřich

Diplomant pouze dostatečně zvládl zadání a cíle práce. Některé cíle práce nebyly dosaženy. Vlastní názor či vklad autora není zřejmý. Na pravidelných konzultacích k diplomové práci býval málo připraven a tak bylo obtížné doporučovat další kroky k rozpracování zadání diplomové práce.

Posudek oponenta

Trtílek, Radek

Při posuzování diplomové práce jsem pocítil určitou dvojznačnost, která pramení již ze širokého zadání práce. Na jedné straně se autor zjevně seznámil s velkým množstvím pramenů ve specifickém a úzkém oboru s vlastní terminologií, nalezl v nich většinou to podstatné pro zvolené pojetí práce a dokázal získané informace uspořádat do přehledné, graficky zdařilé a komplexní logické struktury (s vcelku snadno odstranitelnými výhradami, které uvádím dále). Výsledná práce tak po korektuře může posloužit jako kvalitní podklad pro výukový materiál, například pro studenty energetických oborů nebo při dalším vzdělávání učitelům fyziky základních a středních škol. To je samo o sobě velmi dobrým výsledkem, zvláště byl-li to od počátku pojatý záměr. Na druhé straně zvolené pojetí znamenalo, že autor některé body zadání pominul. Například zhodnocení radiologických vlivů na obyvatelstvo a porovnání bilance a nebezpečnosti RAO s jinými odpady a obecněji s jinými rizikovými aktivitami, což je v tomto případě ku škodě věci, neboť obojí by si kapitolku ve zvoleném pojetí zasloužilo. Především však autor nevnesl prakticky žádný vlastní vklad do úvah o potenciálu možných úspor a do systematického parametrického porovnání jejich technické a ekonomické náročnosti, a to jak v případě provozních radioaktivních odpadů, tak v případě odpadů z vyřazování jaderně energetických zařízení z provozu. To je větší škoda - domnívám se, že od autora diplomové práce v technickém či přírodovědném oboru bychom měli požadovat, aby údaje, získané ať už z literatury či z vlastních měření nebo výpočtů, dokázal sám dále zpracovat a zhodnotit. Při zadané šíři tématu by to byl jistě obtížný úkol pro instituci, natož pak pro studenta - jednotlivce, ale při vhodném zúžení tématu v průběhu práce by bylo možné najít náměty pro takový samostatný technicko inženýrský výkon. Proto doporučuji, aby tato diplomová práce posloužila jako výchozí podklad pro vhodně zúžená témata budoucích diplomových prací (například porovnání fixačních matric a technologií jejich použití nebo software model zaplňování úložiště RAO Dukovany). Věcné připomínky: Str. 11 uprostřed: Odpad není v úložišti po dobu několika let "uchován", ale je do úložiště trvale uložen a podle typu úložiště resp. ukládaných odpadů je zajišťována po stanovenou dobu institucionální kontrola. Zde by kontextu spíše odpovídalo že "odpad je po určitou dobu před uložením skladován". Str. 11, 11. řádek od spodu: Jen některé odpady jsou uzavírány do bezpečného obalu (kontejneru), běžný sud používaný bez dalších minimálních úprav (alespoň jako tzv. "sud v sudu") nelze za bezpečný obal považovat. Str. 13, Evidence původců RAO: Zde, i ve vazbě na text v úvodu kap. 9, by mělo být zmíněno, že výrobci jaderné energie odvádějí poplatek na jaderný účet nikoliv za jednotku uloženého odpadu, ale za jednotku vyrobené energie. Str. 13, Předávání RAO k uložení: Odpady mohou být (a také jsou) skladovány i v úložištích, a to v režimu skladování. Jsou to nízko a středně aktivní odpady, u nichž obsah dlouhodobých radionuklidů vyžaduje uložení v hlubinném úložišti (viz také připomínka níže). Str. 14 resp. následující: Zde, vyjma uvození kapitoly, v porovnání s textem o institucionálních odpadech chybí zmínka o RAO vzniklých v jaderné energetice, např. "O RAO z jaderně palivového cyklu je pojednáno v dalších kapitolách", nebo alespoň textový odkaz na obrázek č. 1. Str. 15: Středně aktivní odpad není stíněn z důvodu uvolňování tepla (byť v principu jde nakonec o tepelnou energii, ta je však sama o sobě zanedbatelná), ale z důvodu ochrany před emitovaným ionizujícím zářením. Str. 16: Formulace o nejvyšší nebezpečnosti VAO za dobu prvních 300 let je sice obecně pravdivá, platí pro všechny RAO, ale v tomto smyslu a v kontextu jiných částí práce se vztahuje k nízko a středně aktivním odpadům s krátkými poločasy rozpadu ( 30 let). Str. 21: "Industriální odpad" - není to užívaný pojem, správné je důsledně se držet pojmu "Institucionální RAO" nebo "Institucionální odpady". Str. 22: Obecně průvodní list RAO je dokument, kterým je odpad vybaven po úpravě do formy přijatelné k uložení (skladování) a k předání SÚRAO. Str. 25: Sudy určitě nejsou (ani v zahraničí) považovány za bariéru. Je to jen obal udržující tvar a umožňující manipulaci a s jeho životností po uložení se neuvažuje. Zde zřejmě vzniklo nepřesným překladem. Kontejnery se naopak za bariéru považují a proto se uvažuje i s jejich životností. Str. 31, úvodní odstavec: Zde by bylo vhodné doplnit, že ÚRAO Dukovany pojme RAO ze stávajících bloků JE včetně odpadů z jejich vyřazování. Str. 36: Co má autor na mysli pod dlouhodobou nestabilitou bitumenového produktu? Str. 45: Pro kapitolu by byl vhodnější název "Úprava a ukládání …." , neboť obsah se prakticky týká technologií úprav, byť je zřejmé, že odpady budou muset být uloženy. Str. 51: Zde by bylo vhodné uvést (doplnit), proč je příklad elektrárny A1 do práce zařazen - zřejmě proto, že se jedná o elektrárnu vyřazovanou po 2 závažných haváriích, takže vlastně slouží jako velká experimentální laboratoř pro ověřování různých dekontaminačních, fragmentačních a zpracovatelských technologií v provozním měřítku. Str: 54, 1. odstavec: Technologie je známa (ozařování radioaktivních jader neutrony), ale je pro odpady při jejich množství a skladbě (zatím) nerealizovatelná. Str. 55, konec horního odstavce: Tvrzení, že spalování je nejhorší pro ŽP, je příliš silné - při fungující technologii a kontrole je zátěž ŽP srovnatelná s jinými technologiemi a jistě podlimitní. Str. 55, poslední odstavec: Zde by bylo správnější hovořit o speciálně upravených skládkách (pro VLLW, viz následující připomínka). Str. 56, poslední věta: Zde by bylo správnější uvádět "uloženy" na k tomu určených skládkách (VLLW, viz předchozí poznámka). Připomínky formální a gramatické: Str. 11, 2. odstavec: Odstranit mezeru před čárkou. Str. 11, 4. odstavec: Velké písmeno a mezera na začátku věty. Str. 11, uprostřed: Buď vypustit "problematikou" nebo změnit na "nizko a středně aktivních odpadů". Str. 11, uprostřed: Ve větě "Vysokoaktivní odpady, tj. kam patří …" se spojka "tj." nehodí. Str. 11, uprostřed: Do další věty nepatří čárka před slovo "je". Str. 11, 11. řádek od spodu: V závorce správně "bitumenu", vyjmenované fixační matice/technologie by měly být uvedeny v jednotném gramatickém tvaru. Str. 13, Předávání RAO k uložení: Chybí čárka před "než". Str. 15: Chybí tečka za "tj.". Str. 16: Kapitoly buď mají nesprávné číslo, nebo měly být zařazeny jinde. Str. 16: Jiný font písma nadpisu. Str. 17, Shromažďování …: Dvě tečky za 3. větou. Str. 21: Tabulka č. 2 je uvedena 2x a v důsledku toho od tohoto místa dále jsou odkazy v textu na tabulky o číslo posunuty. Str. 21, 1. odstavec: Chybí čárka za "v platném znění". Str. 29, název tabulky 6: Překlep v "Bratrství" Str. 33: Vhodněji "mangan z dekontaminačních roztoků". Str. 54, 2. odstavec: Přebývá čárka před "ale". Str. 60: Chybí zkratka AP. Celý text: Obecně se pojem "odpady" jako kategorie v technickém nebo legislativním smyslu uvádí v množném čísle (tedy "nízko aktivní odpady" , odpady z vyřazování JE" apod.), jednotné číslo je užíváno, když jde o konkrétní jednotky odpadu (sudy s lisovaným pevným odpadem jsou "nízko aktivní odpad").

eVSKP id 28881