FÍLA, L. Model optického komunikačního systému na principu OFDM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Téma práce je poměrně obsáhlé a zahrnuje oblasti kanálového kódování, modulací v OFDM systému analýzu atmosférického přenosového prostředí pro různé klimatické podmínky a vytvoření celkového energetického modelu optického spoje. Diplomant pracoval samostatně s využitím literatury. Několikrát využil možnosti konzultací především za účelem objasnění simulace přenosového kanálu, jehož vliv na přenos optického signálu tvořil stěžejní část práce. Simulační program zahrnuje řadu parametrů popisující optický spoj. Mnohé z nich byly do programu přidávány na základě postupného pronikání do celé problematiky, ale i na základě požadavků vedoucího práce. V oblasti tvorby simulačního programu byl diplomant aktivní a vytvořený program lze považovat za přínosný pro výzkum v dané oblasti. Lze mu vytknout pouze několik menších nedostatků jako například opakované generování náhodných parametrů kanálu neumožňujících porovnat modifikovaný model spoje vždy pro úplně stejné prostředí. Podstatnější výtky lze však mít k textové části práce, která působí poněkud neuceleným dojmem a mnohdy není lehké se v ní orientovat. Především chybí provázání popisu simulačního prostředí a teoretického základu. Rovněž chybí popisy některých veličin, částí modelu a fyzikálních jevů jako například popis Gaussova svazku, charakteristiky rozložení variance turbulencí, apod. Po formální stránce obsahuje práce pouze několik nepřesných formulací, gramatických chyb a minimum překlepů. I přes uvedené výtky lze konstatovat, že práce splnila zadání, použitá řešení jsou vhodná a práci lze považovat za přínosnou.
Zpracování diplomové práce je provedeno beze zbytku s velkým důrazem na detailní popis jevů mající vliv na přenos optického signálu. V práci jsou shrnuty poznatky z optiky, fyziky, meteorologie a proto je práce povětšinou popisná, tj. jsou zde použity závěry od různých autorů uvedených v použité literatuře. Nebylo by špatné aspoň náznakem uvedená fakta trochu přiblížit. Dále si myslím, že by bylo vhodné občas provést aspoň náznak odvození některých rovnic, neboť skutečně práce působí jako výčet faktů.. Trochu bližší vysvětlení by si zasloužila veličina S ve vztahu 3.6 na str.11, udávající hustotu sněhu, která má jednotku mm/hod. V meteorologii je srážková vydatnost udávána v mm a v případě sněhu je to ekvivalent po rozpuštění naměřené pokrývky. Bylo by proto vhodné uvést, zda v jednotce mm/hod je hodnota „mm“chápána též po rozpuštění, nebo jako výška sněhové pokrývky. Tento požadavek vypadá jako maličkost, nicméně číselné hodnoty pro oba případy jsou velmi rozdílné. Jelikož práce splnila zadání a nevyskytují se v ní žadné závažné chyby, je zřejmé, že autor se v problematice vyzná. Na druhou stranu je práce až příliš popisná.
eVSKP id 54508