VESPALEC, J. Provoz a optimalizace kapacitní deionizační jednotky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Repková, Martina

Předložená bakalářská práce je zaměřena na optimální nastavení jednotky kapacitní deionizace s využitelností pro úpravu vody. Metoda kapacitní deionizace se ukazuje jako jedna z možných technologických metod s potenciálním využitím v mnoha oblastech úpravy vody. V teoretické části se student věnoval popisu zákonitostí deionizace, faktorům ovlivňujícím průběh deionizace, konfiguraci modelů, vlastnostem elektrod i aplikovatelností dané technologie v praxi. Pro experimentální část bylo využito poloprovozní jednotky kapacitní deionizace, která byla zapůjčena od firmy ASIO spol. s.r.o. Cílem bylo vyzkoušet fungování této jednotky, nastavení různých parametrů pH, vodivost, apod.) a celkově optimalizovat nastavení vybraných faktorů ovlivňujících průběh deionizace. Byla provedena řada měření, která vedla k nalezení optimálního nastavení jednotky. Dosažené výsledky bakalářské práce byly využity v rámci diplomové práce Martiny Švábové, která ve své práci uvedenou metodu použila pro odsolování, změkčování vybraných vzorků vod. Také byl připraven návod na výukovou úlohu zaměřenou na danou technologii a bude začleněna do výuky Praktika z technologie vody v rámci magisterského navazujícího studia. Student Jan Vespalec začal řešit svou bakalářskou práci již ve druhém ročníku bakalářského studia. Při vlastních experimentech student prokázal velkou iniciativu, pečlivost, spolehlivost a samostatnost, byl schopen řešit problémy, které přípravu experimentů doprovázely. Autor práci zpracoval přehledně a čtivě, závěry formuloval logicky a srozumitelně. Pracoval samostatně a i přes některé technické problémy se dařilo konzultovat a získané rady využít. Student se také účastnil mezinárodní konference zaměřené na kapacitní deionizaci v online formě, kde nabyté znalosti zúročil ve své práci. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Posudek oponenta

Mergl, Václav

Předložená práce v rozsahu 51 stran je zaměřena na proměření vybraných ukazatelů na poloprovozní jednotce kapacitní deionizace při úpravě vody. Student měl k dispozici 4 elektrody, z toho jednu velkou (o objemu 10 litrů) a tři malé (o objemu 2 litry). Testovány byly každá v 6 cyklech. Práce je zaměřena na optimalizaci provozu testované jednotky kapacitní deionizace. Posuzovaná diplomová práce má obvyklé členěné, rozsah jednotlivých kapitol je vyvážený. Teoretická část na 17 stranách je zpracována přehledně, každé tvrzení se opírá o převážně zahraniční literaturu s 60 odkazy. Podrobně jsou popsány druhy elektrod i modifikované metody kapacitní deionizace a možnosti využití kapacitní deionizace při úpravě vody. Přehledně jsou uvedeny výhody posuzované metody s konstatováním, že „se jedná o slibnou technologii pro úpravu vody a lze ji již v současnosti považovat za klíč k řešení celosvětového problému s nedostatkem pitné vody“. Vedle toho je citlivě poukázáno na prozatímní omezení metody. Experimentální část podrobně popisuje jednotlivé části jednotky kapacitní deionizace. Je také popsáno složení elektrody a její poměrně snadná výměna. Vzhledem k tomu, že pH sondy a vodivostní sondy vyžadují pravidelnou údržbu, je zde popsána kalibrace jak pH sondy, tak i vodivostních sond. Zvláštní pozornost je věnována optimalizaci nastavení jednotky kapacitní deionizace, a to vliv napětí, průtoku, druhu elektrody a také vlivu iontů obsažených v testovaném roztoku. Při experimentech se jednalo o roztok chloridu sodného, vápenatého a také jejich směsi 1:1. Výsledky shrnuté do tabulky 6 potvrzují předpoklad, že při nízkých koncentracích 0,10 až 0,25 g/l není výrazný rozdíl v adsorbovatelném množství a odpovídají poznatkům z literatury. Na posledním řádku na s. 34 by bylo možné doplnit, že srovnatelné výsledky sorpce dává i elektroda č. 1, proto byla použita pro optimalizaci nastavení jednotky kapacitní deionizace. Závěry jednotlivých částí experimentů jsou porovnávány s údaji publikovanými, uvedenými v teoretické části. Je potvrzena shoda. Je chvályhodné, že student v rámci své bakalářské práce vypracoval (nad rámec zadání bakalářské práce) i podklady pro praktické cvičení v laboratoři technologie vody. Písemný projev je na velice dobré úrovni, téměř bez překlepů. Pouze drobná poznámka, např. na s. 11 nepsat „t“ ve slově anion, na s. 8 opravit překlep ve vzorci pro dusitany z NO42- na NO2-, na s. 31 na konec 1. věty doporučuji doplnit hodnotu průtoku 0,2 l/min, na s. 43 – PP je zkratka pro polypropen.

eVSKP id 131383