EFFENBERGER, A. Pozorování amplitudových a fázových předmětů přes rozptylující prostředí pomocí holografického mikroskopu s kontrolovatelnou koherencí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Diplomová práce Adama Effenbergera se zabývá experimentálním ověřením zobrazování dvourozměrných předmětů přes rozptylující vrstvy, a to pomocí holografického mikroskopu s kontrolovatelnou koherencí (CCHM). Větší znalost chování zobrazení vzorku (zejména potom zobrazené fáze) přes difuzní prostředí je důležitá pro využití mikroskopu v aplikacích. Práce obsahuje 45 stran, je rozdělena do šesti kapitol, za kterými následuje seznam použité literatury, seznam zkratek a dodatky. Pátá kapitola představuje vlastní přínos diplomanta – experimentální ověření zobrazení fázového a amplitudového vzorku přes 3 typy difuzorů (slabý, středně silný a silný). Práce je logicky uspořádaná, je psána srozumitelně, s minimem překlepů či gramatických chyb. Místy však obsahuje formální chyby, jako například chyby v teoretické části (špatně označené veličiny), nejednoznačné citování literatury (zejména článků), chybí popisky tabulek, chybí odkaz na obrázek 13 v textu. Výsledky fáze pro čtverce o hloubce 2 µm se v obrázcích 24, 30, 32 a 34 a v příslušných tabulkách neshodují. V některých částech chybí větší propracovanost a nadhled, např. v kapitole 2, která mi připadá příliš stručná, nebo v kapitole 4. Zde bych doporučila lépe popsat a vysvětlit, jaké výsledky a očekávání vyplývají z teoretického popisu a numerických simulací, aby bylo zřejmé, kam směřuje experimentální ověřování. Z textu přímo nevyplývá vzdálenost a poloha difuzoru vzhledem ke vzorku. Rozumím tomu tak, že výsledky jsou uvedeny pro difuzor umístěný mezi vzorek a objektiv. Je škoda, že pro úplnost tyto výsledky nebyly srovnány s hodnotami, jaké se dají získat, když difuzor leží nad vzorkem. Diplomant nicméně pracoval samostatně, v laboratoři se naučil pracovat s koherencí řízeným holografickým mikroskopem, a to nejenom jako běžný uživatel, ale snažil se více porozumět fungování přístroje a pochopit, jakým způsobem jsou v mikroskopu vyhodnocována data. Díky tomu občas dával zpětnou vazbu, která je užitečná, neboť software mikroskopu se stále vyvíjí. Nad získanými výsledky přemýšlel a v případě nesrovnalostí otázky a problémy konzultoval s kolegy z laboratoře Experimentální biofotoniky. V práci se mi líbí např. demonstrační obrázky 39 – 42, dále srovnání a rozbor fázových obrazů získaných pomocí balistického a difuzního světla. Domnívám se, že diplomant téma zpracoval dobře, jen některé části mohly být více a hlouběji propracovány. I přes výše uvedené výtky doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | C | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Diplomová práce studenta Adama Effenbergera pojednává o zobrazování skrze rozptylující prostředí v koherencí řízeném holografickém mikroskopu (CCHM). Téma práce považuji za mimořádně důležité hned z několika důvodů. Prvním důvodem je fakt, že možnost zobrazení v optické mikroskopii přes rozptylná prostředí je zásadní při pozorování biologických objektů. Dalším důvodem je to, že pozorování přes rozptylná prostředí v CCHM představuje velmi důležitou výhodu tohoto mikroskopu oproti jiným technikám. Popis a pochopení principu zobrazení CCHM přes kalná (rozptylná) prostředí a stejně tak experimenty, které zjišťují parametry a limity takového zobrazení, jsou velmi důležité pro reálné aplikace. Autor navíc v práci ukázal zobrazení přes natolik difuzní objekty, přes které nebylo předtím možné v CCHM zobrazovat. Diplomová práce splňuje vytyčené cíle, je po formální stránce správně zpracována. Je napsána přehledně a čtivě a plynou z ní jasné závěry, které jsou podstatné pro další práci v této problematice. Chyby, které se v práci vyskytují, jsou spíše z důvodu přehlédnutí než systematické. Například v tabulce 30 je uvedena hodnota -8 rad, ačkoli v grafu je jasně vidět -2 rad, tato chyba se opakuje. Autor taktéž nikde neuvádí, jaká je vzdálenost vzorku od difuzoru, či v jaké poloze je vzorek vůči objektivu a difuzoru. V seznamu citací je též několik chyb z nepozornosti. Z gramatického hlediska je ovšem práce velmi zdařilá a téměř bez chyb. Z níže uvedených důvodů práci tedy rozhodně doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm B. Na závěr bych pouze přidal několik podnětů k diskuzi:
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 83851