PACHEL, J. Autonomní nástroj pro měření audiogramu a kmitočtového maskování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací SW nástroje pro výukovou demonstraci audiometrie a kmitočtového maskování, která může být užitečná např. v předmětech obsahově pokrývajících kódování zvuku. Pro dosažení funkčního řešení student musel nastudovat poměrně rozsáhlou problematiku lidského slyšení nad rámec běžné výuky UREL, kterou shrnul do vyčerpávajícího teoretického úvodu. Z předložené práce je zřejmé, že realizace byla úspěšná - finální měřicí program je funkční a uživatelsky přívětivý, škála výsledků dosažených měřením je porovnána s výsledky získanými v ordinaci ORL. Student Jakub Pachel na své bakalářské práci pracoval průběžně a velmi aktivně, spolupráce s ním byla na velmi dobré úrovni. Často využíval konzultací s vedoucím práce i s dalšími konzultanty - mimo UREL také na UTKO, kde si domluvil měření charakteristik sluchátek vhodným vybavením v laboratoři elektroakustiky. Práci mohu vytknout nevysokou slohovou úroveň, což se projevuje na celé řadě formulací v rámci celého textu. To však nesnižuje její technickou úroveň. Zadání považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A / 90 bodů.
Student Jakub Pachel vypracoval bakalářskou práci, která částečně zasahuje do oblasti lékařské diagnostiky. V první polovině sepsal zdařilý přehled informací o zvuku, sluchu a poruchách sluchu. Tato část práce společně s kapitolou 4.3 Výsledky měření by mohla posloužit pro vzdělávání středního zdravotnického personálu. Technickému řešení je věnovaná druhá polovina práce. Řešení práce bylo poměrně jednoduché, ale v souladu se zadáním. Vypracovaný program GUI je funkční a mohou jej používat zájemci s běžnou gramotností práce s výpočetní technikou bez znalosti programování. Pro získání šumu v úzkých pásmech byla vhodně zvolena ostrá filtrace cestou FFT-IFFT. Kalibrace hardwaru je nutná, pokud mají být výsledky testování osob pomocí vypracované metody rovnocenné s výsledky z audiometru. Z textové části je vidět, že student se snažil pečlivě udržovat vysokou formální úroveň. Celá práce je napsaná velmi dobrou odbornou češtinou. Jen zřídka by bylo vhodné některé formulace mírně vyladit jako např. „vzorkovací kmitočet udává, kolik vzorků je navzorkováno za 1 sekundu“ na str. 38. V některých pasážích jsou zbytečně popisované věci všeobecně známé, např. vztah periody signálu a kmitočtu. Citace použité literatury je bez chyb a s kompletními údaji, což se u bakalářů často nestává. K předložené práci mám několik konkrétních připomínek. Obsahové připomínky: - V práci se na různých místech vyskytuje pojem „Digitální rozkmit“ bez bližší specifikace. Na Obr. 4.6 (str. 47) je zobrazen Digitální rozkmit jednou jako časový průběh a jednou jako spektrum. Velikost digitálního rozkmitu je například na Obr. 4.3 (str. 43) omezena (zřejmě normováním) na interval 0 až 1, avšak na Obr. 4.6 dosahuje hodnot až 1200. - Úzkopásmový šum by měl mít nulové spektrum v nepropustném pásmu. V souladu s tímto pravidlem je na str. 47 uvedeno „hodnoty mimo zvolené pásmo jsou cyklem vynulovány“. Vypočítané spektrum po filtraci má však konstantní hodnotu 100 v celém nepropustném pásmu jak je vidět na Obr. 4.6. - V textu je uvedeno, že šum je normován na energii referenčního sinusového signálu (str. 47). Chybí popis, jak se určovala energie sinusového signálu a energie šumu. Pracuje se zde s energií nebo s výkonem? - Prezentace obrázku 4.16 a souvisejícího textu (str. 57) působí trochu zmateně kvůli míchání pojmů - obrázek má název „ Obr. 4.16: Vliv maskovacího tónu na práh slyšení“, součástí obrázku je titulek v jiném duchu „Vliv maskování bílým šumem na práh slyšení“, nad obrázkem je nápis „Vliv maskovacího šumu o frekvenčním pásmu od 500 do 2000 Hz a hodnotě 30 dB SPL na práh slyšení“ avšak na obrázku je zobrazen šum o jiné hodnotě 40 dB. Formální připomínky: - V Abstraktu je špatná formulace „Dále práce prezentuje výsledky měření audiometru pěti měřených lidí.“ - V definičním vztahu (1.3) by měla být uvedena referenční hodnota p0. Tato hodnota je mezinárodně stanovená a uživatel ji nemůže zvolit podle své potřeby. - Popis v obrázku 2.3 je špatně čitelný. - Na několika málo místech jsou gramatické nepřesnosti jako „Následně byly vygenerovaný signály přehrány skrze externí zvukovou kartu, na jejíž výstupu byl připojen digitální osciloskop…“ (str. 42). - Do přílohy by bylo vhodné vložit technické údaje použité externí zvukové karty udávané výrobcem. Závěr Zadání bakalářské práce bylo splněno beze zbytku a celkově na velmi dobré úrovni. Hodnotím ji počtem bodů 87. Předloženou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 159043