VÉGH, Z. Model rušení datové komunikace po silnoproudém vedení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Zadání považuji za splněné. Připomínky mám k převzatým obrázkům, ke kterým často v textu chybí odkazy. Dále diskuze výsledků je velmi slabá. Z gramatického hlediska není práce úplně v pořádku, ale s přihlédnutím, že student nepsal ve svém rodném jazyce (požadavek vedoucího), tyto drobné chyby opomíjím. Navrhuji hodnocení C/72.
Student měl dle zadání za úkol analyzovat možné zdroje rušení datové komunikace probíhající po silových vedeních a vytvořit modely rušení pro Simulink. Téma je to na bakalářskou práci poměrně náročné. Pro vytvoření modelů je třeba porozumět tomu, jak rušení vzniká, jakým způsobem se do přenosového kanálu dostává a v neposlední řadě správně použít patřičný matematický aparát pro aplikaci vlastních modelů. Hlavní cíl práce vytvořit modely rušení se dá považovat za splnění. Student skutečně vytvořil řadu skriptů pro Matlab, které umožní simulovat v práci uvedené zdroje rušení. Z odborného hlediska se student dopouští mnoha prohřešků, používá nestandardní terminologii (např. str. 15, používá pojem „nosič“ místo nosné), nejednotně značí grafy a veličiny (např. výkonovou spektrální hustotu v práci nalezneme v několika provedeních). Určité výhrady je třeba také vznést k zpracování textu a vlastnímu postupu vytváření modelů. V úvodu citelně schází jasná specifikace, k čemu budou modely rušení sloužit, od toho se totiž odvíjí to, jakým způsobem budou modely konstruovány, zda to budou modely diskrétní, nebo zda se bude modelovat skutečný průběh rušícího signálu. Při vlastním návrhu modelů student čerpal z literatury, bohužel ne vždy pochopil podstatu, jakým autoři modely navrhovali a dopustil se až příliš velkých zjednodušení. Často nevhodným způsobem popisuje osy grafů, pro čtenáře je potom velkým problémem z jeho textu pochopit co skutečně má graf znázorňovat, např. průběhy na obr. 5.2 a 5.3, kdy je uvedeno, že se jedná o závislost, cituji „frekvence“ a šířky impulsu, přičemž se jedná o pravděpodobnosti výskytu impulsů o daných šířkách. Pro vytvoření modelu asynchronního rušení se student snažil využít teorie Markovovských řetězců, to je v zásadě možné, ale pro daný účel nepovažuji tuto metodu za příliš vhodnou. Markovovské řetězce umožní stochasticky popsat celý systém rušení a získat analytické výsledky, ale jejich využití pro vytváření simulačního modelu je rozporuplné, výhodnější je vytvořit přímo zdroje rušení o daném rozložení, které se získá analýzou zdrojů rušení. Z formálního hlediska je práce zpracována nedbale. Vedle faktických nepřesností se v textu vyskytuje řada překlepů pravopisných chyb a vět, které nedávají smysl. Student patrně psal práci v jazyce, který není jeho mateřštinou, přesto mohl tyto nedostatky odstranit. Přes uvedené výtky a vzhledem k náročnosti tématu považuji zadání za splněné a navrhuji klasifikaci stupněm E.
eVSKP id 47592