SMITALOVÁ, M. Vliv obsahu funkčních skupin na difúzi kovových iontů v huminových gelech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Cílem práce bylo prozkoumat transport kovových iontů v gelech obsahujících huminové kyseliny modifikované methylací jejich karboxylových skupin. Přes poměrně náročnou experimenální část práce, se studentka svého úkolu zhostila velmi dobře. Beze zbytku splnila zadání práce a dosažené výsledky tak plně odpovídají stanoveným cílům.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Michaela Smitalová se v předložené bakalářské práci věnuje studiu difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Prostřednictvím experimentálního stanovení vlivu chemické modifikace použitých huminových kyselin na naměřené hodnoty difúzních koeficientů měďnatých iontů studentka ověřila použitelnost uvedené metodiky při studiu reaktivity huminových látek. O potřebnosti a aktuálnosti tématu práce není sporu, neboť reaktivita huminových látek je nejen podstatou celé řady přírodních mechanismů, jako je například samočištění půd, ale také klíčovým parametrem, který motivuje využití těchto materiálů v celé řadě zemědělských a průmyslových aplikací. Přesto by pro nezasvěceného čtenáře bylo lepší v úvodu tuto motivaci práce podrobněji vysvětlit. Práce je psaná čtivou formou, s minimem gramatických chyb a překlepů. V rámci kapitoly "Teoretická část" je podrobně (v některých případech možná až příliš – např. kap. 2.2 Gely), předložen teoretický základ pro seznámení se studovaným systémem a použitými experimentálními technikami. Kladně hodnotím především logickou výstavbu a grafickou úpravu kapitoly 2.3, která se věnuje teoretickým základům problematiky difúze. V kapitole „Experimentální část“ jsou srozumitelně popsány provedené experimenty, které svou časovou a především manuální náročností dle mého názoru převyšují požadavky kladené na rozsah experimentálních činností v rámci řešení bakalářské práce. Z hlediska formálního a typografického nemám k práci vážnějších výtek, jen několik následujících komentářů: • na str. 9 je molární hmotnost HL uvedena v g/l, což je zjevně chybné • není vhodné uvádět odkaz na literaturu v názvu podkapitoly (viz. str. 17) • IČ spektra na obrázku 4.3 by bylo lépe vzájemně posunout, jejich překryv výrazně snižuje přehlednost obrázku • význam symbolu pro Diracovu funkci (viz str. 23) by měl být vysvětlen v textu a v Seznamu použitých zkratek a symbolů • nejednotné odsazení u kap. 7.2 • doporučuji sjednotit pořadí gelů u tabulek 4.2, 4.4 a 4.5 Konkrétní výsledky v práci diskutované jsou bezesporu cenným přínosem pro další směrování výzkumu v oblasti huminových látek. Některé závěry, z výsledků vyvozené, nejsou zcela srozumitelné, přesto se domnívám, že se studentka velmi dobře zhostila náročného zadání práce, které splnila beze zbytku, a proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 36799