POHL, L. Robustní řízení asynchronních motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Blaha, Petr

Bakalářská práce se zabývá problematikou modelování a řízení asynchronních motorů, robustního řízení a možností využití robustních regulátorů pro řízení asynchronních motorů. Cílem práce bylo navrhnout robustní regulátor metodou tvarování průběhu citlivostní a komplementární citlivostní funkce pomocí lineárních maticových nerovností a výsledný regulátor typu "gain scheduling" odzkoušet v simulaci v prostředí Matlab Simulink. Zadání práce lze považovat za obtížné, zejména po teoretické stránce. Je nutné vyzdvihnout také to, že se převážně jedná o problematiku, se kterou se student během dosavadního studia nesetkal. Student prokázal velmi dobrou orientaci jak v domácí, tak také v zahraniční literatuře. Během daného období na vypracování bakalářské práce pracoval soustavně a svědomitě. Konstruktivně se zúčastňoval pravidelných konzultací, na které přicházel vždy připravený. Vypracovaná bakalářská práce splňuje požadavky zadání. Při jejím vypracování student, dle mého názoru, prokázal výborné bakalářské schopnosti.

Posudek oponenta

Václavek, Pavel

Téma vypracované bakalářské práce je teoreticky poměrně náročné a je třeba ocenit odvahu studenta řešit téma výrazně přesahující náplň předchozího studia. Práci je možné rozdělit do dvou částí. Úvodní část se zabývá matematickým popisem asynchronního motoru a základních pojmů z oblasti návrhu robustního řízení s využitím normy H-infinity. Druhá část práce je zaměřena na návrh robustního regulátoru statorového proudu, přičemž student využívá prostředků systému Matlab-Simulink bez dalšího rozboru použitých návrhových algoritmů. Výsledné regulátory jsou následně ověřeny v simulačních experimentech. Jako nejzajímavější z mého pohledu hodnotím kapitolu 2.3., která paradoxně vznikla jen jako "vedlejší produkt" návrhu robustního řízení. Pomocí zpětnovazební linearizace je zde navržena řídicí struktura pracující v pevném souřadnicovém systému, přičemž klasicky používané bloky Parkovy transformace a decouplingu jsou v podstatě zahrnuty do rovnice transformace vstupu [46]. Tento přístup je zajímavý z hlediska snížení výpočetní náročnosti algoritmu, na druhou stranu ale klade vyšší nároky na regulátory statorového proudu, které musí sledovat harmonickou referenci místo konstantní hodnoty. Z tohoto hlediska je škoda, že student ověřoval chování navržených regulátorů jen pro skokovou změnu řízení, částečně lze za ověření regulátoru při harmonickém průběhu žádáné hodnoty považovat výsledky simulace řízení pohonu jako celku. Po formální stránce je práce přehledná, student se však dopouští několika chyb. Některé grafy nemají popsané osy, případně není zcela zřejmé, jakou veličinu zobrazují (např obr. 10, obr. 18). Není zavedena symbolika pro vyjádření vektorové veličiny (mělo by být použito tučné písmo, podtržení,...) a jak v rovnicích, tak i blokových schematech pak není zřejmé, zda se jedná o vektorovou, nebo skalární veličinou. Značně zavádějící je způsob číslování rovnic v hranatých závorkách. Výsledkem je, že v textu se student odkazuje stejným způsobem na rovnice a literaturu, nelze tedy rozpoznat, zda odkaz směřuje na rovnici, nebo citaci literatury.

eVSKP id 13866